Virtuální Ďolíček

Jiří Dienstbier, právník a člen iniciativy SOS KOLKAN, vypracoval následující právní rozbor současné situace klubu a možných dopadů konkurzu.

O víkendu jsem se probíral fotbalovou legislativou uveřejněnou na www.fotbal.cz, abych si ujasnil, jaké jsou možnosti pokračování Bohemky se zachováním její historické kontinuity v situaci, kdy byl na společnost FC Bohemians Praha, a.s. prohlášen konkurs, a co všechno lze v konkursu ještě zachránit. Když už jsem se tím prokousával, tak jsem si řekl, že by mohlo být užitečné sepsat mé postřehy pro potřeby SOS KLOKAN. Doposud jsem byl znalostí předpisů ČMFS nedotčen. Mé závěry vycházejí čistě z interpretace jejich textu, nevím ale, jestli se v rozhodovací praxi orgánů ČMFS nemohou vyskytovat odchylné výklady.

Majetek (věci a jiné penězi ocenitelné majetkové hodnoty) společnosti, na níž byl prohlášen konkurs, se podle § 27 zákona č. 328/1991Sb. o konkursu a vyrovnání prodává správce konkursní podstaty ve veřejné dražbě, soudním výkonem rozhodnutí nebo prodejem mimo dražbu. K prodeji mimo dražbu potřebuje správce konkursní podstaty souhlas soudu. Všechny tyto způsoby se týkají prodeje jednotlivých majetkových hodnot. Další provozování podniku, v případě FC Bohemians Praha, a.s. provozování fotbalových družstev, je vyloučeno. Jedná se o variantu, kterou správce konkursní podstaty připouští podle článku na www.bohemians.cz „Hráči budou možná prodáni v dražbě“.

§ 27a zákona o konkursu a vyrovnání umožňuje, aby správce konkursní podstaty se souhlasem soudu a po  vyjádření věřitelského výboru  zpeněžil (prodal)  věci,  práva  a  jiné  majetkové hodnoty, které slouží  provozování podniku,  jednou smlouvou. Na tuto smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o prodeji podniku. Přiměřené použití zjednodušeně řečeno znamená, že na kupujícího přejde veškerý majetek, na rozdíl od smlouvy o prodeji podniku však nepřejdou dluhy. Spolu s majetkem úpadce na kupujícího přejdou práva    a   povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy uzavřené mezi správcem konkursní podstaty a kupujícím (tj. nepřecházejí dluhy vůči zaměstnancům vzniklé před účinností smlouvy). Při použití tohoto postupu v konkursu na FC Bohemians Praha, a.s. by na kupujícího s majetkem mohla přejít i licence k užívání ochranné známky (právo k užívání znaku), nájemní smlouva ke stadiónu a práva k hráčům.

U fotbalového subjektu k pokračování činnosti klubu kupujícím nestačí pouze smlouva uzavřená správcem konkursní podstaty, ale je nutný i souhlas výkonného výboru ČMFS podle čl. 3 odst. 5 stanov ČMFS. V případě uzavření smlouvy se správcem konkursní podstaty a souhlasu podle předchozí věty získá kupující možnost pokračovat v té fotbalové soutěži, kde by se jinak účastnilo družstvo FC Bohemians Praha, a.s., pokud by nedošlo k prohlášení konkursu. Podle čl. 5 odst. 3 písm. c) Registračního řádu ČMFS by na kupujícího byla převedena registrace všech hráčů registrovaných doposud na FC Bohemians Praha, a.s. včetně hráčů mládeže.

Aby mohl výkonný výbor ČMFS udělit souhlas k převodu práv k soutěžím, musí být kupující členem ČMFS. Pokud kupující členem nebude, musel by se napřed stát na základě své přihlášky a rozhodnutí výkonného výboru ČMFS členem ČMFS (čl. 3 odst. 1 stanov ČMFS). Žádost o členství by snad bylo možné spojit se žádostí o převod práv k soutěžím tak, že by výkonný výbor ČMFS rozhodoval o obojím zároveň.

Výkonný výbor ČMFS, případně jiné orgány svazu, by mohly podmínit převod práv k soutěžím nebo udržení v určité třídě soutěží (II. liga nebo ČMFL) uhrazením dluhů FC Bohemians Praha, a.s. vůči fotbalovým subjektům kupujícím (novým subjektem). Tato varianta se občas v náznacích objevuje, naposledy např. ve víkendovém chatu s V. Hruškou na ižurnálu. Pokud by takový požadavek byl vznesen, byl by podle mého názoru protiprávní pro rozpor se zákonem o konkursu a vyrovnání. Zákon předpokládá, že až na přesně stanovené výjimky všichni věřitelé subjektu v konkursu budou z prodeje jeho majetku uspokojeni poměrně. Pokud by kupující musel převzít závazky vůči fotbalovým subjektům, byly by tyto subjekty zvýhodněny, protože jejich pohledávky by byly uspokojeny stoprocentně, ostatní věřitelé by naopak obdrželi méně, protože kupující by převzetí závazků vůči fotbalovým subjektům nutně musel promítnout do nižší ceny sjednané ve smlouvě se správcem konkursní podstaty. Toto řešení je zcela v rozporu s konkursním právem. Zákon o konkursu a vyrovnání je předpis vyšší právní síly než fotbalová legislativa. Pokud by fotbalová legislativa požadovala po kupujícím převzetí závazků vůči fotbalovým subjektům, byla by v této části nepoužitelná obdobně, jako nemohla disciplinární komise uložit FC Bohemians Praha, a.s. po prohlášení konkursu uhrazení těchto dluhů pod pohrůžkou odebrání dalších tří bodů, protože zákon o konkursu a vyrovnání správci konkursní podstaty neumožňuje dluhy uhradit jinak než spolu s ostatními dluhy poměrně z výtěžku prodeje majetku FC Bohemians Praha, a.s. Nelze však vůbec vyloučit, že orgány ČMFS budou zde uvedenou právní argumentaci ignorovat a že budou trvat na převzetí závazků vůči fotbalovým subjektům. Soudní cestou by bylo možné dosáhnout změny postoje ČMFS, ale v celé kauze je kritickým bodem čas a Bohemka by mohla být v okamžiku vydání pravomocného soudního rozhodnutí dávno mrtvá (případně přeřazená do nejnižší soutěže).

Otázka je, jakou soutěž by kupující s družstvem mohl hrát v případě, že dojde ke koupi celého majetku FC Bohemians Praha, a.s. se souhlasem orgánů ČMFS. Pokud by se podařilo udržet profesionální licenci a dohrát jarní část II. ligy, je velmi nepravděpodobné, že by se po odebrání šesti bodů a zdecimování kádru podařilo v soutěži zachránit. Pro příští sezónu by Bohemka zřejmě hrála ČFL. Pokud dojde k odebrání licence, bude družstvo ze soutěže vyloučeno. V tom případě by v další sezóně mohlo hrát ČFL pouze v případě, že uhradí mimořádnou pokutu ve výši 3.000.000,- Kč podle čl. 32 rozpisu celostátních soutěží ČMFS pro soutěžní ročník 2004-2005. Pokud by pokuta nebyla zaplacena, mohl by tým nastoupit pouze do nejnižší soutěže (čl. 5 odst. 5 soutěžního řádu ČMFS).

autor: Jiří Dienstbier