Virtuální Ďolíček

Uvnitř článku představení našeho příštího soupeře.

Mladoboleslavské ambiciózní vedení musí být ze současného postavení svého týmu zoufalé. Klidný střed ligové tabulky, daleko od příček zaručujících evropské poháry, určitě není to, co si před sezónou představovalo. Velkou zásluhu na tomto značně nelichotivém postavení má velmi pravděpodobně právě podzimní zápas s naším mužstvem. Jak si určitě všichni pomatují, po místy až drtivém tlaku Středočechů, a řadě jejich šancích ve druhém poločase, rozhodl o našem vítězství neuvěřitelný gól Jana Štohanzla v poslední minutě zápasu. Ta je pro hráče Mladé Boleslavi asi zakletá, rozhodující branku v ní inkasovali i v posledním zápase se Spartou.

Na začátku ligy přitom vůbec nic nenasvědčovalo takovému výsledkovému trápení. Do týmu se vrátilo trio Dušan Uhrin, Jan Rajnoch a Marek Kulič. Tato trojice měla být pro Boleslav zárukou úspěchu. Když spolu působila ve městě automobilů naposledy, obsadilo mužstvo třetí místo v tabulce se stejným bodovým ziskem jako druhá Slavie. V prvních pěti kolech nasbírali Středočeši 10 bodů, nastříleli stejný počet gólů a patřilo jim třetí místo tabulky. Pak přišla zmiňovaná porážka od našeho mužstva a s týmem Dušana Uhrina to od té chvíle šlo z kopce. V následujících čtyřech kolech si na své konto připsal pouhé dva body za utrápené domácí remízy s Olomoucí a Brnem. Nic světoborného nepředvedli mladoboleslavští ani do konce podzimní části. V zimní přestávce se proto rozhodlo vedení klubu k překvapivému kroku, u mužstva skončil trenér Uhrin a na lavičce ho vystřídal klubový patriot Karel Stanner. Jeho úkol zněl jasně – na jaře zlepšit herní projev a zaútočit na pohárové příčky.
Po dvou jarních zápasech (kvůli sněhové kalamitě nehrála Mladá Boleslav zápas v Příbrami) to zatím vypadá na pořádné fiasko. Boleslav hrála dvakrát doma a ani jednou nebodovala. Zvláště úvodní porážka 1:0 s předposledním Kladnem patří do kategorie těžko pochopitelných. Svěřenci trenéra Stannera měli sice trvalou převahu a řadu šancí, ale jak už po několikáté jim to nebylo nic platné. V druhém zápase se Spartou se jim sice podařilo vstřelit úvodní gól a dlouho drželi naději na plný bodový zisk, v závěru zápasu však přišel známý kolaps. Čtyři minuty před koncem Sparťané vyrovnali a v poslední minutě díky Sionkovi dokonce strhli vítězství na svojí stranu.
Jak již bylo řečeno, podzimní zápas skončil naším vítězství 1:0. V prvním poločase se hrála vyrovnaná partie, ten druhý už byl o hře na jednu branku. Na Sňozíka se valil jeden útok za druhým a kapitán musel předvést několik reflexivních zákroků a když už byl překonán, pomohla mu branková konstrukce. Že fotbal nemá logiku se potvrdilo v třetí nastavené minutě. Boleslav chybovala v rozehrávce, míč se dostal k Štohanzlovi a ten z poloviny hřiště přeloboval gólmana Vorla.
Před dvěma lety jsme v duelech se Středočechy uhráli pouhý bod. Na podzim v Boleslavi skončilo utkání naší porážkou 2:0, když se dvakrát trefil Ivo Táborský. Jarní odveta v Ďolíčku skončila remízou 1:1. Prví branku utkání vstřelil po nedorozumění mladoboleslavské obrany Milan Škoda. Po obdržené brance se iniciativy chopila Mladá Boleslav a dostala nás pod tlak, který přerušil až dvojnásobný výpadek osvětlení. Po znovuzahájení hry pokračoval tlak Středočechů, který vyvrcholil brankou Radima Holuba v 78. minutě.