Ani ve druhém derby na jaře s pražským "S" nebyla Bohemka úspěšná a podlehla stejným výsledkem jako Spartě.
Dnes je mé rozpoležení úplně jiné. Poměr ve skóre je sice stejný, ale za výkon v Edenu se nemusíme vůbec stydět. V prvním dějiství jsme byli nebezpečnějším mužstvem a příležitosti Nováčka, či Slavíka byly z kategorie vyložených. Ve výborném nástupu do druhého poločasu jsme šli nejen do vedení, ale domácí jsme i zaskočili a viditelně přehrávali. Po promrhané šanci jinak výborně hrajícího Vobořila však přišla chyba Hubínka při malé domů a vyrovnávací gól. V tento moment se úplně změnil poměr sil, hráčů Slávie začalo být plné hřiště a nám se organizace hry sesypala jak domeček z karet. Několik příležitostí jsme přestáli se štěstím, ale to nemohlo být slepé věčně. Po druhé inkasované brance, prostřídání a změně rozestavení jsme zvedli hlavu. Závěr zápasu se zdramatizoval, ale konec našich nadějí uťal dobře sehraný rychlý kontr domácích před závěrečným hvizdem.
