Virtuální Ďolíček

Klokani se postaví jednomu z aspirantů na ligový titul.

V pondělí se v Ďolíčku představí patrně největší překvapení letošní ligové sezony. To, že bude mít Baník pět kol před koncem na druhém místě tabulky stejně bodů jako vedoucí Sparta, nečekal na začátku soutěže asi ani ten největší ostravský optimista. Vždyť loni touto dobou kráčeli ostravští hráči od jedné potupné porážky ke druhé a byli rádi za konečné deváté místo. Vše se však v létě změnilo příchodem trenéra Miroslava Koubka, který mužstvu vládne pevnou rukou. Týmu navíc vyhovuje jeho styl na tři dravé útočníky. K tomu vyšel jarní vstup do ligy teprve sedmnáctiletému Matěji Vydrovi. Talent, který stál 20 milionů korun, vstřelil už čtyři góly.
Baník Ostrava je jedním z tradičních účastníků první ligy, ve které působí nepřetržitě od roku 1968. Ve své sbírce má celkem 4 mistrovské tituly, ten poslední ze sezony 2003-2004. V mezinárodních soutěžích zůstává největším úspěchem semifinálová účast v Poháru vítězů poháru v sezoně 1978-79. V posledních pěti letech se mu však příliš nedařilo, loni jak již bylo řečeno skončil na devátém místě tabulky.
Ještě loni na jaře byli Baníkovci zralí skoro v každém zápase na vhození ručníku do ringu. Jejich hra postrádala systém, hráči na hřišti nebojovali a když inkasovali gól, tak se sesypali. Před začátkem letní přípravy přišel k mužstvu nový trenér Miroslav Koubek a zcela změnil jejich myšlení. Po svých svěřencích vyžaduje absolutní herní disciplínu i nasazení. Je daleko tvrdší, než jeho předchůdci. Každý hráč má od něho jasně dané úkoly, žádné omyly netoleruje. Nemá rád, když si někdo něco ulehčuje. Nepoleví, ani když mužstvo vyhraje.
Ne náhodou je proto Baník vůbec nejlepším týmem v tabulce domácích zápasů. Poněkud překvapivě doma prohrál pouze s Českými Budějovicemi. V poslední době se Baníkovcům daří i venku. Důkazem je pondělní vítězství 1:0 v Liberci, stejně jako veledůležitý import tří bodů z teplických Stínadel po stejném výsledku. Ani v jednom z těchto zápasů nebyl Baník rozhodně lepším mužstvem, dokázal však vytěžit z minima maximum a soustředěnou obranou nepustil soupeře do nějakého trvalého tlaku, který by vedl k vyrovnání.
Loni na podzim jsme na Bazalech prohráli 3:1. V prvním poločase nás ostravští jasně přehrávali a po zásluze vstřelili dva góly. Po změně stran snížil na rozdíl jediné branky Milan Škoda a chvíli na to mohl dokonce vyrovnat. Ve velké příležitosti však bohužel selhal a brzy poté přidali ostravští rozhodující třetí branku. Před dvěma lety jsme s Baníkem dvakrát prohráli stejným výsledkem 2:0. Oba zápasy orámovaly naši sestupovou sezonu. Za zmínku stojí zvláště jarní odveta na Bazalech, která rozhodovala o našem bytí či nebytí v první lize. Baníku vyšel vstup do utkání, již v desáté minutě se šťastně prosadil Magera. V následujících minutách prvního poločasu jsem však předvedli vynikající výkon, ale ani jedna z našich obrovských šancí neskončila brankou. Na konci druhého poločasu jsme inkasovali podruhé a definitivně se tak rozloučili s první ligou…