Virtuální Ďolíček

Zápas skončil divokým výsledkem 4:4...

Začátek zápasu byl hodně vyrovnaný a oba týmy předváděli hodně bojovný výkon. Ale postupem času jsme získávali herní převahu, která vyústila v 19. minutě gólem. Havel našel Jisrku a ten se před gólmanem nemýlil. Libuš se snažila hrát hodně silově a bojovně a i když se do koncovky moc nedostávala, dokázala nás potrápit. Hodně jsme jí také pomáhali. Nejen díky terénu jsme si nedokázali pořádně přihrávat a hlavně nás velice limitoval první kontakt s balónem. Dalo by se říci, že se od nás balón spíše odrážel a střed hřiště nesbíral odražené míče. Ale i když jsme bojovali sami se sebou, dokázali jsme se tlačit do koncovky a před libušskou branku. Střela Havla gólem neskončila, ale v dalších příležitostech se objevoval neustále Jiskra. Až nakonec přišla 41. minuta, kdy si doslova Jenda narazil o Hubínka a pak už jen pelášil sám na branku. Sólo zakončil pravou nohou a míč skončil za brankovou čarou. Zvyšoval na 2:0. Jenže o dvě minutky později se při skluzu ve vápně dotkl balónu rukou stoper Egert a rozhodčí zapískal a ukázal na pokutový puntík. Bricín, i když si na soupeře počkal a letěl za balónem, na něj bohužel už nedosáhl. Poločasový výsledek tedy byl 2:1.
Druhý poločas jsme chtěli zlepšit hlavně kombinaci a rychlejší a přesnější přesun do ofenzivy. Chyběly nám tam i střely z dálky. A kdo jiný, než Hubínek si v 52. minutě vzal balón na levé straně, navedl si ho více doprostředka a dalekonosnou střelou poslal Bohemku do vedení 3:1. Jenže pak následovala hrozivá pětiminutovka. Pravá strana obrany začala hořet a zbytek defenzivních hráčů jen stěží některé akce zachraňovala. Ale v 54., 55. a 59. minutě jsme inkasovali a soupeř najednou vedl 3:4. Bylo hodně těžké se z toho sebrat a zvednout se. Postupem času se nám to ale dařilo. Kombinace uprostřed hřiště sice stále chyběla a chtěla by zlepšit, ale dvacet minut před koncem se dokázal prosadit Kraus. Vyrovnal na 4:4. Do konce zápasu zbývala ještě spousta času, ale obrana soupeře dokázala vzdorovat. Na Bricína už nic neletělo, zato ale Humpolík na druhé straně měl někdy až plné ruce práce. Nic ale nevedlo k brance a proto zápas skončil zaslouženou remízou 4:4.
Diváci mohli ve Vršovicích vidět odbojovaný zápas s obrovským tempem nahoru dolů. Určitě se musel všem líbit. Remíza je určitě zasloužená, jen škoda, že jsme nedokázali využít více příležitostí ke skórování.