Debakl nejmladšího dorostu

I takové dny jsou...

Před týdnem se reportáž z víkendového mistráku psala radostně, zatímco dnes je tomu naopak. Ale tak to v životě a ve sportu někdy chodí. Po Litvínovu jsme určitě spokojeni byli, ale neplácali se, jak je vše super a jak jsme skvělí. Tak nevidím jediný důvod, proč naopak teď tým a hráče zatracovat s tím, že je vše špatně. Prostě každý zápas má svůj děj a průběh, který je ovlivňován zásadními či menšími událostmi. Když v 17.minutě svítí na tabuli 0:3 a moc to neodpovídá rozložení sil na hřišti, tak se většině týmů vše sesype jako domeček z karet a my se k té většině prostě přiřadili.

I přes hrozivý konečný stav nebylo utkání v poli jednoznačné, ale tam kde se zápasy rozhodují (na 20ti metrech od branky) byl dnes rozdíl obrovský. Kontrast s hosty ze Sokolova byl markantní v soubojovém chování, v tahu do vápna, na branku, prostě do gólu a taky ve správnosti řešení situací v útočné fázi.

Samozřejmě, že na základě vývoje zápasu, pak toho nefunkčního bylo více (defenzivní činnost po přestávce, zbytečně mnoho zpětně hraných míčů atd.), ale prostě a zjednodušeně jsme dnes zažili něco jako ,,DEN BLBEC"...