Virtuální Ďolíček

Po oboustranně zajímavém vstupu do utkání získávali hosté herní převahu a jen několik pozorných zákroků brankáře Petra Dočekala nás uchránilo od inkasování. Postupně se hra sice srovnávala, ale k alespoň průměrnému výkonu, jsme měli hodně daleko. Přesto se urodily i zajímavé střelecké možnosti, jako hlavičky Milana Havla, Lukáše Nováčka, či střelecký pokus Davida Hanka. V posledních deseti minutách nás však Slávia zmáčkla, připravila si šanci, dala gól a byla pánem na hřišti.

Druhý poločas ovlivnila ztráta míče Petra Rotheho při zakládání postupného útoku a výborně vyřešené přečíslení hostů až ke druhé vstřelené brance. Potom jako by z nás spadla určitá křeč a dojem z naší hry měl stoupající trend. Sice jsme ještě jednou inkasovali po skvělé individuální akci, ale pak jsme počítali šance především my. Nejprve Jirka Lukáš neuspěl v tváří tvář gólmanovi ani s dorážkou, Milan Havel mířil těsně vedle tyče po uličce od Marka Bartáka a Jirka Lukáš opět neuspěl v úniku proti brankáři po uvolnění od Pavla Habruna. To ale stále nebylo vše, protože se dál neprosadil Milan Havel a i pokus Dana Bláhy neskončil v síti, nýbrž těsně vedle tyče.

U našich hráčů byl k vidění velký rozdíl v individuálních výkonech, někteří se nepopasovali s nervozitou v premiérovém vystoupení a navíc na nich byla znát i bojácnost ve víře ve své fotbalové schopnosti. Ve chvílích, kdy se nám podařilo utlumit zmíněné neduhy, měla naše hra už i určité parametry, tým začínal mít tvář a projev byl i koukatelný.