V Olomouci se U19 překvapit nepodařilo

Kvalita domácí Sigmy se prosazovala postupně.

Utkání se Sigmou Olomouc v mládežnických kategoriích jsou konfrontací té absolutně nejvyšší úrovně a já nevidím v soutěži jiný klub, který by se prezentoval tak oku lahodící ofenzivní podívanou, na které se podílí celé mužstvo. Sice jsme domácí nezaskočili jako v jarním klání, ale ostudu jsme si neudělali a rozdíl v kvalitě tu prostě je a to je fakt.

První půle byla ještě z naší strany ofenzivně zajímavá, ale druhá branka, která padla s poločasovým hvizdem, nás utlumila. Po třetím inkasovaném gólu již bylo všem jasné, že je rozhodnuto a zápas se dohrál bez většího vzruchu.

Do přestávky si Sigma svojí kvalitou vytvořila několik náběhových situací z křídelních prostorů, ale povětšinou shořela na zakončení. Při střeleckých pokusech z větší vzdálenosti měla též vychýlenou mušku, nebo se dobrým zákrokem prezentoval Petr Dočekal. Ani my jsme však neostýchali! Branka Iva Maliny sice padá na vrub gólmana soupeře a větru, ale minimálně pět dalších zajímavých situací jsme si vytvořili. Hlavně po naší vedoucí brance přišla pasáž, kdy jsme mohli jít do trháku, ale Roman Artemuk, Jarda Trnka, či Pavel Habrun nezacílili přesně.

Po pauze byly naše návštěvy ve vápně domácích sporadické a Sigma po třetí brance již nebyla tak "hladová", proto se přihlížející nedočkali žádného gólového příspěvku.