Virtuální Ďolíček

Ačkoliv statistiky obou mužstev skončily celkem vyrovnaně, výsledek se mohl překlenout na jakoukoliv stranu. Rozdíl byl především v první a druhé pětačtyřicetiminutovce, na čemž se shodli oba trenéři. „Viděli jsme utkání dvou rozdílných poločasů,“ uvedli na vlas stejně Klusáček s Radou. 

Zatímco v tom úvodním byli lepší Jihlavští, v tom druhém určovali tempo Klokani. „Hráli jsme poměrně slušně směrem dopředu, vypracovali jsme si nadějné akce a jednu jsme dokázali zakončit brankou,“ shrnul první poločas z pohledu Jihlavských Rada. To uznával i Klusáček: „Jihlava měla navrch a já musím přiznat, že jsme měli trochu štěstí a její převahu přežili.“

Rozhodujícím faktorem, který tento stav otočil, byla srovnávací branka Lietavy šest minut před poločasem. „Až do chvíle, kdy jsme inkasovali vyrovnávací branku, jsme hrou navázali na předchozí vydařené duely,“ lamentoval Rada a za inkasovanou brankou viděl nedbalost defenzivy: „Na dorážku správně nezareagovali naši obránci.“

To nalomilo do té doby sebevědomé domácí a Klokani začali být více aktivní. „Druhý poločas měl zcela jinou tvář. Převážně jsme bránili, neudrželi jsme míč a soupeři jsme po našich chybách nabídli tři šance. Naštěstí jsme je přestáli,“ shrnul druhou polovinu zápasu Rada.

Luděk Klusáček to viděl podobně. „Aktivitu se nám podařilo dostat na naši stranu a dostávali jsme se do šancí.“ Nakonec ale Klokani mohli být rádi za bod. Kdyby Harbova střela v poslední minutě šla o pár centimetrů doprava, odjeli by bez bodu. „Přiznám se, že nám při tyčce Harby zatrnulo. Stejně jako chvilku před tím při šanci, kterou Berkovec chytil," narážel na tutovku Mešanoviće Klusáček.

„S bodem jsem proto spokojený. Úplně spokojený ale budu, až budeme úplně zachránění. Zatím je ta má radost taková poloviční,“ zhodnotil Klusáček. S ním se opět shodl i Petr Rada: „Zápas skončil asi zaslouženou remízou.“