Nacházíte se na archivních stránkách Virtuálního Ďolíčku, klubový web naleznete na https://www.bohemians.cz.

Žákovské zeleno-bílé derby na Lokádě

V kategorii u14 deklasoval Meteor mladé klokany.

Žákovské zeleno-bílé derby na Lokádě

trenér Zeman k u15: Po celý první poločas jsme na hřišti dominovali, dařila se nám kombinace, dokázali jsme otáčet hru a vytvořili si řadu brankových příležitostí. Jenže po hříchu jsme proměnili pouze dvě a to při množství vyložených pozic je zoufalé číslo. Ve druhé půli jsme rychle přidali třetí branku, jenže soupeř vzápětí korigoval z pokutového kopu. Nepochopitelně jsme svěsili hlavy, začali být nervózní a naše hra se propadla do hlubokého podprůměru. Toho soupeř využil a vstřelil kontaktní gól. Vysvobozením pro nás byl gól Procházky na 4:2. Po něm nám opět narostlo sebevědomí a vrátili sek výkonu z první půle a dalšími brankami rozhodli zápas. Bohužel jsme po první brance úplně vypadli z role a to v zápase, ve kterém jednoznačně soupeře převyšujeme. V těchto situacích musíme být odolnější a ne se začít bát a vyklidit pozice. 

trenér Michal Vychodil k zápasu u14: Je starou fotbalovou pravdou, že každý hraje to, co mu povolí soupeř a nám toho dneska moc nepovolil. Hosté odvedli výkon, který zaslouží obdiv a respekt. Soupeř takticky výborně připravený, ochotný náročně pracovat se skvěle spouštěným presinkem a hlavně s kvalitou po zisku míče, nás nikam nepustil a hrál si s námi jako kočka s myší. S pomalou, statickou a bojácnou hrou zpět, malátností pohybu, schovávanou a nedostupováním protihráčů jsme prostě neměli absolutně nárok. Meteor na nás od první minuty vletěl a jeho vedoucí branka jen umocnila jeho sebevědomí a do našich řad přinesla chaos, zmatky a zoufalé činy v chování, ať již individuálním, či týmovém. Tři branky z rohů jen dokumentují naší činnost při této obranné standardní situaci, protože drtivá většina hráčů jen doufá a věří, že to nějak dopadne a jen se „zúčastní“. I když v tomto zápase jsme se vlastně vůbec jen zúčastnili….

Prostě nás dneska přejel parní válec, ale již dlouho jsem nepoužil optimistické zvolání: „ať to všechno vezme ďas, v sobotu se hraje zas“! To ovšem neznamená, že jsme si neuřízli ostudu jako hrom a k nápravě máme již příležitost v sobotu na Kladně.