Panenka: Svůj první gól jsem napůl dal i nedal
Prezident klubu spolupracoval na projektu Můj první gól.
Vzpomněl byste si na okamžik, kdy jste začal hrát fotbal?
Takovým mým patronem a prvním trenérem byl můj táta, který fotbalu strašně fandil a díky němu jsem já za víkend viděl minimálně pět, šest zápasů, protože od soboty do neděle jsme chodili na nejrůznější ligová utkání, ale i nižší soutěže. To pro mě bylo velmi poučné, protože jsem viděl, jak ti kteří hráči řeší určité situace.
Měl jste už v té době nějaké oblíbené či neoblíbené hráče?
Mně se vždycky líbily technické typy, přemýšliví hráči, kteří uměli dobře pracovat s míčem. Měli dobrou přihrávku, myšlenku…Tady na Bohemce to byl například Pepa Král, to byl takový špílmachr. A potom samozřejmě pan Masopust a další…
Jak moc ovlivnil fotbal váš dosavadní život?
Tak já jsem celý život hrál. Nejdřív 23 let tady v Bohemce, pak dalších deset let v Rakousku. Celý můj život se točil kolem něj. Fotbalu bych chtěl poděkovat za jednu věc. A to, že můj koníček, to co mám rád, se vlastně stalo mým povoláním.
Ve své kariéře jste dal spoustu krásných branek, vzpomenete si na tu první?
To si naštěstí vzpomenu. Shodou okolností to byl můj první zápas. Jako devítiletý žáček jsem přišel v pondělí na trénink, tam mi trenér hodil balón, řekl ať kopnu levou, pravou, udělám kličku. Tak jsem to udělal a on, že to nebylo špatný. A ve středu mě zaregistrovali, v sobotu jsem hrál svůj první zápas proti Tesle Žižkov. No a během něj jsem vlastně dal i nedal svůj první gól. Byla tam situace před brankou a já, jak jsem byl drobnej, tak můj silnější spoluhráč mě předběhl a kopl. Ale jak jsem měl svou nohu před tou jeho, tak kopl do mojí nohy, moje noha do míče a ten skončil v síti.
A vaše první branka tady v Ďolíčku? Na tu si vzpomenete?
Tak to už ne. Ale vzpomínám si na svou vůbec první ligovou branku. Bylo to v roce, kdy Bohemka sestupovala a bylo to v Ostravě. Tam jsem dal, pro mě netradičně, gól bodlem. Na Bohemce mám jinou vzpomínku, kdy jsem jednou při tréninku našel v bráně korunu. Tak jsem jí jen tak z legrace zahrabal támhle, jak byly topoly k té brance za tyč. V týdnu jsem na to potom nějak zapomněl a pak jsme hráli o víkendu proti Dukle. Zahrávali jsme standardku a když si vybavím jak to dopadlo, tak ten míč skončil přesně na tom místě, kde byla ta koruna.
A co váš první gól v reprezentaci? Na to se určitě nezapomíná…
První gól byl proti Francii na Letné. To utkání skončilo tuším 3:3 a z toho zápasu jsem si odnesl svoji první individuální trofej.
Jak dlouho jste čekal na svou první zahraniční branku v Rapidu?
To bylo poměrně dlouho. Povedlo se mi to až v sedmém kole v derby proti Austrii Vídeň. Vyhráli jsme ho 5:1 a já jsem dával tu poslední. Jinak co se týká gólů v Rakousku, tak já jsem tam vstřelil jeden takový zvláštní gól, podobný tomu jaký dal Karel Poborský na Euru 96 Portugalcům. A fanouškům se tak líbil, že jej tam vyhlásili trefou třicetiletí.
Jak jste všechny tyto branky obvykle slavil?
Já měl z každé branky obrovskou radost. A hodně jsem se radoval, i když jsem někomu tu branku připravil. To byly okamžiky, kdy jsem si uvědomoval, proč ten fotbal dělám a proč ho mám tak rád.
Není vaší slavnější branky, než je trefa v penaltovém rozstřelu na ME v Bělehradu 1976. Mohl byste nám ten moment popsat?
Na to se mě lidé hodně ptají. My jsme tam všichni byli v takové pozitivní náladě, protože jsme tam docílili něčeho, co nikdo nečekal. Už v tu dobu, kdy jsme hráli finále, jsme už v očích našich fanoušků byli bohatýři. Pak přišly ty penalty a já jsem věděl, že ten gól dám. Za prvé to nikdo neznal a za druhé jsem to hodně trénoval. Navíc hráč přede mnou nedal, takže jsem měl všechny trumfy v rukou. Pak už člověk musí mít jen tu odvahu.
Nyní sledujete fotbal z pozice fanouška a prezidenta klubu. Jak prožíváte branky na tribuně?
No přiznám se, že bych byl raději na hřišti než v hledišti, ale to už samozřejmě nejde. Jinak si musím trochu postesknout, protože v domácích utkáních moc branek nedáváme. Ale když už se to podaří, tak si to vychutnáváme. Navíc máme slušné návštěvy a výbornou atmosféru.
Více informací na internetových stránkách projektu Můj první gól.