Virtuální Ďolíček

Na první mistrovské utkání jsme vyrazili na půdu Rokycan. Soupeř loňskou sezónu neposbíral za celou sezónu ani bod a skončil na posledním místě. Tato fakta naznačovala, že by se mělo jednat o jednoduché utkání, opak byl ovšem pravdou. Domácí tým se prezentoval velmi houževnatým fotbalem a jeho fyzicky dobře disponovaní hráči nedávali v osobních soubojích nic zadarmo.

První poločas jsme vyhráli 3:0, ale rozhodně jsme nemohli být spokojeni s předvedenou hrou. Chyběla nám především kvalita a klid na míči. Zbytečně jsme hledali složitá řešení, zbavovali se míče z prvního doteku a nechávali tím soupeře snadno získávat míče. Paradoxně i přes velké množství ztracených míčů jsme dokázali být více nebezpeční pro branku soupeře a po třech velmi povedených akcích jsme se ujali vedení 3:0.

Druhý poločas jsme pojali v opačném gardu. Ve hře a kombinaci jsme se více zklidnili a prakticky celou dobu jsme drželi soupeře na jeho polovině. Bohužel tato územní převaha nepřinesla žádné ovoce v podobě vstřelené branky a ani brankových příležitostí bychom v druhé polovině nenapočítali velké množství.

Úvodní kola soutěží bývají obvykle nervózní, což jsme hned v prvním zápase potvrdili. Do příštího zápasu musíme hned od úvodního hvizdu převzít větší zodpovědnost za držení míče a kontrolu zápasu, kterou budeme chtít přetavit ve větší počet vypracovaných brankových příležitostí. (Ne)kvalita v poslední třetině hřiště nás neustále limituje z vytvoření většího množství brankových příležitostí a s tím samozřejmě související větší počet vstřelených branek.