Virtuální Ďolíček

Ligové trávníky mají sice pauzu, ale Klokani stále pracují naplno. Někteří se bijí za svoje národní barvy, ti ostatní ladí formu na příští domácí zápas s Teplicemi, které se drží v těsném závěsu v tabulce právě za Klokany. Virtuální Ďolíček přináší i o reprezentační pauze rozhovor. Tentokrát ale s kustodem Radkem Balogem. Jak se dostal ke své práci, jeho běžný pracovní den a mnoho dalšího se dočtete v rozhovoru.

Jak dlouho už v Bohemce plníš tuto pozici?
Dělat tuto profesi mi umožnil Tomáš Požár. Za tuto možnost mu patří velké dík. V Bohemce působím již pět let.

Mohl bys nám popsat tvůj běžný pracovní den?
Je to v podstatě program celý můj týden. Kolem sedmé hodiny ranní přijíždím do Ďolíčku, kde musím připravit a naložit veškeré tréninkové oblečení pro mužstvo. Odtud jedu do našeho tréninkového centra, které se nachází v Uhříněvsi, kam dorazím asi v půl deváté. Zde začíná v deset hodin tréninková jednotka a končí ve dvanáct hodin. V půl druhé se vracím zpět na stadion k Botiči.

Fandil jsi Bohemce už dříve? Změnil se tvůj vztah ke klubu, když jsi tu začal pracovat?
Do Ďolíčku jsem chodil často a rád. Ale úplně, že bych ji fandil, tak to ne. Za nejdůležitější věc považuji, aby člověk znal prostředí a miloval fotbal.

Chtěl jsi být kustodem už odmala? A rozdával už jsi někde ty osobně fotbalovou radost?
Přímo kustodem jsem být nechtěl, ale přál jsem si zůstat u fotbalu, kolem kterého se pohybuji od pěti let. Hrával jsem ho, prošel jsem mládeží Sparty, kde jsem působil sedm sezon. Jak už to je v dnešním fotbale zvykem, tak přichází noví lidé, kteří mají své postavení a ti si přivádí s sebou své hráče do týmu.

V těchto dnech probíhá reprezentační pauza. Mění se tvůj program oproti ligovému cyklu, kdy se o víkendu hrají zápasy? A nastávají u tebe nějaké změny v letní nebo zimní přestávce?
Když nastane reprezentační pauza, tak se můj časový harmonogram nemění a je vcelku stejný. Rozdíl je jen v tom, že v úterý a ve čtvrtek trénujeme dvoufázově. V letní a zimní přípravě je více tréninkových jednotek.

Fotbalistům je dnes často vytýkáno, že neznají nic jiného než fotbal. Dokážeš se od tohoto nejpopulárnějšího světového fenoménu oprostit a užít si svůj volný čas?
Podle mě nemá každý možnost dělat fotbal profesionálně, a proto si myslím, že fotbalem musíš žít neustále.

Bohemka a evropské poháry. Co říkáš na takové spojení?
Je to sen každého člena klubu i fanouška. Bylo by to krásné.

Náš klub je každým rokem pasován na roli sestupujícího. Ale ukazuje se, že je tomu rozhodně jinak. Jak se na to díváš ty?
Myslím, že to není jen otázka peněz. Důkazem toho je krom Bohemky také Zlín. Hlavní je, aby byl klub stabilizovaný. Už jednou jsme se ocitli na úplném dnu.

Máš nějaké své osobní cíle?
Já budu rád, když zůstaneme mezi fotbalovou elitou. Každý má své sny, ale já budu spokojený tak, jak to teď funguje.

Jak jsi již zmínil, tak se připravujeme na zápasy na trávnících v Uhříněvsi, kolem kterých je i les s potokem. Souhlasí počet míčů před tréninkem i po jeho skončení?
V potoce naštěstí není tak silný proud. S počtem balónů tedy nemáme problém (smích).

Chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
Chtěl bych pozvat všechny naše fanoušky, aby přišli hráče povzbudit v důležitém utkání s Teplicemi a dali nám tím možnost hrát ve dvanácti lidech.