Hůlka: Po příčině stále pátráme
Jan StrýhalZápas s Ostravou komentuje Lukáš Hůlka.
Když se podíváme na průběh zápasu, tak je to stejná balada jako v těch předešlých venkovních utkáních...
Nevím přesně, co teď říci. Do každého zápasu jdeme s nějakými pokyny a nemyslím si, že by se nám úplně povedlo je splnit. Ale nebylo to do takové míry jako v Jablonci. Každopádně rozdíl hrát doma a venku je u nás v tuhle chvíli velký. Pořád pátráme po důvodu, který nám to způsobuje. Myslím, že jsme se zkrátka nemohli dostat v prvním poločase do naší hry. Rozehrávka, přecházet do útoku kombinačně. Těžko se mi hledají slova takhle bezprostředně po zápase.
S čím jsme chtěli na Ostravu vyrukovat?
Naším záměrem bylo se prezentovat stejnou hrou jako v domácích zápasech. Napadat soupeře vysoko, dostat ho pod tlak. Tady to moc nešlo, protože Ostrava spoléhala na dlouhé nákopy na své útočníky do soubojů. My prohrávali druhé míče, o nichž jsme si říkali, že v tomhle zápase budou stěžejní. Potom nejde ani o to, že by si soupeř vytvořil nějaký velký tlak. My nejsme schopni žádat, co chceme, což nám bere vítr z plachet.
Bylo dnes bránění těžší v tom, že Ostrava měla nahoře dva silové útočníky?
Nevím jestli to bylo tou alfou a omegou. Samozřejmě, že když má tým na samém hrotu o hráče víc, tak je to vždycky složitější. Když se na to podíváme z druhé strany. Jestliže má v útoku o hráče více, tak v záloze zase chybí. Pořád je to deset na deset. Záleží na pohybu, být v pravý čas na správném místě, což se nám někdy z nějaké příčiny nedaří.
Po zápase jsme šli poděkovat fanouškům, kteří nás přijeli podpořit. Diváci nás celou sezónu podporují, za což jim patří velký dík. S tou podporou nevím jestli tolik záleží, jestli jste domácí nebo hostující tým. Nevědomě vám to říká, že jde o něco velkého. Je škoda, že není takových utkání více.