Hašek: Máme hodně pozitiv
Jan StrýhalVítězství ve 3. kole MOL Cupu hodnotí trenér Martin Hašek.
Postoupili jsme do osmifinále MOL Cupu.
Šli jsme do zápasu s několika cíli. První byl postoupit a druhý, aby se nám postup podařilo zrealizovat v devadesáti minutách. Těch devadesát minut bylo v závorce, aby se nezvýšila pravděpodobnost, že se zase někdo zraní. Bylo nás v podstatě dvanáct. Dva na střídání a jeden dorostenec. Vzali jsme k nám dva dorostence. Jeden se nám ale na ranním rozcvičení zranil. Říkali jsme si, že nad námi lítá nějaký černý šotek. Zásadní pro nás bylo, aby nikdo další už zraněný nebyl nebo neonemocněl. Máme před sebou totiž další mistrovské utkání. Tyto cíle jsme splnili, ovšem ne po hře, která by pobavila. S tou nejsme spokojeni. Máme tam pozitivní věci. Po dvou měsících naskočil Michal Švec, odehrál ze tří tréninků kompletní porci devadesáti minut. Po svalovém zranění naskočil do hry Júsuf a odehrál třicet minut. Bylo vidět, že není v tempu, ale pomůže mu to a bude výrazně lépe připraven na Opavu. V defenzivě jsme odehráli utkání s čistým kontem, což potřebujeme. Soupeře jsme defacto do gólové šance nepustili. Jsou to pozitivní věci, které nejsou drobné a je jich dost. Chceme hrát samozřejmě lepší fotbal, aby bavil nás i diváky. V tuhle chvíli jsem rád, že jsme to zvládli, postoupili a můžeme se chystat na Opavu v klidu.
Jak byste okomentoval chování Martina Haška při gólové situaci?
Zdálo se mi, že si dal první dotek trochu mezi nohy. Čekal bych to víc na levou nohu, jenže nevím, jak tam byli rozestaveni ostatní hráči, kteří vystoupili proti němu. Střílel šajtlí, byl to podobný kop jako minulou sezónu na podzim proti Olomouci, když vyrovnával na 1:1. Bylo to rychlé, pro brankáře možná i trochu nečekané, proto reagoval skokem pozdě. Martin měl v den utkání narozeniny, takže si dal sám dárek. Nevím, jak to mají kluci v kabině nastavené. Mně nic platit nemusí (úsměv). Jsem samozřejmě za branku rád. Zajdeme si akorát na večeři teď po zápase.
U Júsufa jsme rádi za třicet minut po zranění. Nic se mu nestalo. Výkon neměl parametry, ale my jsme je ani neočekávali. Potřebovali jsme, aby něco odehrál, zadýchal se, pracoval v tempu. Také z hlavy vymýtit strach. Vše se naplnilo. Díky jeho centimetrům a kilům vznikaly situace, které do té doby nebyly k vidění. Osmančík se mi líbil. Hned prvním dotykem se málem dostal do brankové příležitosti, ale kousíček mu chyběl. Hrál v pohybu, s chutí, bez bázně. V některých situacích se mi zdálo jeho chování správné a měl jsem z toho radost. U spousty hráčů jsem jejich chování v některých situacích příliš nechápal. Když přišel Osmančík, tak mě potěší, když nemám připomínky k tomu, jak reaguje.