Podaný: Trefil jsem ideální místo
Jan StrýhalJakub Podaný popisuje utkání s Mladou Boleslaví.
Máš za sebou velmi úspěšnou domácí premiéru...
Jsem nadšený z kulisy, která na stadionu panovala. Fanoušci nás podporovali celý zápas. Pomohli jsme tomu vstřelenými brankami v prvním poločase. Góly mohly přijít mnohem dříve. První šanci jsem měl já a neproměnil ji. Chtěl jsem hlavičkovat dolů na první tyč, ale bohužel jsem to dal vedle. Myslím, že kdybych to trefil, tak by na míč Honza Šeda nedosáhl. Šanci měl i Tonda Vaníček. Nakonec z té nejmenší šance dal vedoucí branku Kamil Vacek, což bylo velmi důležité. Další dva góly do šatny už podle mě rozhodly o vítězi utkání. Kdyby padl kontaktní gól, asi by nastala nějaká nervozita. Naštěstí jsme nic takového nedopustili. Sice jsme hráli více z bloku než jsme chtěli, ale Boleslav s příchodem Marka Matějovského trochu převzala otěže zápasu. Nechtěl bych jim křivdit, ale velkou šanci neměli. Marek režíroval hru, avšak okolo vápna jsme byli kompaktní a náš náskok ubránili.
Vstřelil si první gól v dresu Bohemians, který byl navíc parádní...
Myslím si, že jsem trefil ideální místo v bráně. Šeda to měl těžké. Na poslední chvíli jsem si dával pryč Michala Šmída, protože on přitáhl protihráče z druhé strany hráčské zdi. Pak Michal odběhl na druhou stranu a protihráč běžel s ním. Otevřel se mi velký prostor. Věřil jsem si, že z této vzdálenosti to trefím. Pepa Jindřišek je oproti mě o něco starší, tudíž jeho slovo mělo váhu. Naštěstí mě nechal kopat (úsměv). V tu chvíli jsem věděl, že pakliže to trefím tak, jak umím, s největší pravděpodobností z toho gól bude.
Připsal sis i asistenci na třetí branku...
Tonda mi posunul míč do lajny. Čekal jsem, že na mě bude protihráč více nalepený, ale nechal mě otočit. Pak jsem si to dal mezi dva hráče do vápna. Wiesner mě ještě sledoval a schválně jsem si před něj dal tělo. Měl šanci mě faulovat nebo pustit. Viděl, že byl v nevýhodné pozici a nechal mě. Nastřelil jsem míč slabší nohou, Hroňas (Petr Hronek - pozn. red.) přiběhl a dorazil to do sítě. Dát dva góly do šatny je pro domácí tým velká výhoda.
Nad Mladou Boleslaví jsme měli v prvním poločase navrch...
Po taktické stránce jsme byli velmi dobře připraveni. Vyzdvihl bych výkon Pepy Jindřiška, který měl na starost Komličenka. Sehrál s ním skvělou první půli. Až na jeden moment ho na 100% uhlídal. Tam jsme mu ale mohli trochu více pomoci. Pokud někdo takto Komličenka vymaže, tak Mladá Boleslav nemá takovou sílu.
Druhý poločas jsme byli hodně v bloku. Věděli jsme, za čím si jdeme a měli slušný náskok. Šlo jen o to nedostat kontaktní gól. Nechali jsme je nějakým způsobem tvořit. Před šestnáctkou jsme byli relativně dobře konsolidovaní a oni neměli žádné velké šance. To byl i náš cíl. Byli bychom raději, kdybychom z té hry po přestávce měli více. Pro nás to pak bylo náročné. Hlavě pro středové záložníky, kteří tam byli dva a museli obhospodařit šířku hřiště. Vystoupil jsem do jednoho z mnoha hlavičkových soubojů. Když jsem šel na velké vápno odkopávat míč, tak jsem ucítil, že mě do obou nohou chytly křeče. Bylo to někdy v závěru nastavení.
Jak ses cítil před zaplněným stadionem?
Vážím si všech fanoušků Dukly a rád jsem se s nimi vídal. V Indii jsme měli na zápas v průměru 55 tisíc diváků, což je slušný kotel. Tady v Ďolíčku jsem si atmosféru hrozně užíval. Ještě když měl pro mě zápas takový efekt v podobě gólu a asistence. Byl jsem za to strašně rád. Nejvíce jsem šťastný za tři body. Měli jsme na ně už v Jablonci, kde se nám nepodařilo je získat. Doma jsme to dokázali zlomit. Věřím, že tyto body potvrdíme i venku!