Virtuální Ďolíček

Obránce Jiří Bederka hodnotí výhru nad Pardubicemi.

Vítězné utkání s Pardubicemi hodnotí Jiří Bederka. V rozhovoru mluvil o taktických plánech Klokanů, cílech do zbývajících kol ročníku a odlehčeně i o stavu hrací plochy v Ďolíčku.

Jaké je získat venkovní výhru na domácím stadionu?
Pocit vítězství je skvělý pokaždé. Asi jsme ani nevnímali, že hrajeme venku. Náš režim byl totiž úplně stejný, jako když hrajeme doma. Měli jsme vlastní šatnu i stejnou stranu při rozcvičení před zápasem. Takže osobně mi přišlo, že se jedná o klasické domácí utkání. V tabulce ale máme tři plusové body ze hřiště soupeře, takže jsme rádi, že se nám zápas povedl a vyhráli jsme ho.

Pardubicím se daří až nad očekávání a byli povzbuzeni výhrou v Olomouci. Co jste od nich očekávali?
V týdnu jsme si ukazovali určité varianty, kterými bychom mohli být nebezpeční a přelstít je. Vzadu hrají hodně na riziko, takže naším cílem bylo hrát hodně za jejich defenzivní linii. Vlastně přesně taková byla penaltová situace, když si David Puškáč hezky naběhl za obranu a dostal dobrý míč. Během tréninků jsme si tento způsob hry nacvičovali. Pomohlo nám i vyloučení. Kdybychom vedli o jeden gól, ale hrálo by se nadále ve vyrovnaném počtu, tak by cesta k vítězství byla rozhodně hodně těžká. Věděli jsme, že v kádru Pardubic je plno kvalitních a šikovných hráčů. To potvrzovali, neboť my se nemohli v některých pasážích dostat do hry. Červenou kartou nám ale duel trochu usnadnili. Navíc jsme hned na začátku druhé půle vstřelili druhou branku, což nám také pomohlo. Musíme ale takové zápasy dohrávat ještě lépe, aby skončily vyšším rozdílem.

V první půli jsi byl v souboji s Davidem Hufem. Trenér Pardubic ho popisoval jako penaltový. Jak jsi viděl ty tuto situaci?
Já se odrážel a on si naběhl do mé ruky. A nejspíš asi na blbé místo, protože mu pak tekla krev. Nešlo určitě o nějaký úmysl. Za mě šlo o čistý souboj, což posvětil i rozhodčí.

Řešili jste během poločasové přestávky nějakou změnu, když bylo jasné, že budeme hrát v početní převaze?
Hlavně jsme si říkali, že druhý poločas bude o nás a o našem přístupu. Pokud budeme kvalitní na míči, tak jeden absentující hráč soupeře na hřišti znát bude. Nám pomohl gól na začátku druhé půle. Pardubice se snažily hrát nadále tak, jak se prezentují celou sezonu, což bylo hezké. My jsme je ovšem do ničeho nepustili a v klidu utkání dohráli.

Po dlouhé době jsme dohrávali utkání v takovém stavu, kdy není třeba si hlídat těsné vedení...
Jednobrankový náskok je vždy ošemetný. Může se stát cokoliv. Inkasovat po rohovém kopu, udělat nešťastný zákrok v šestnáctce a je z toho penalta. Byli jsme rádi, že jsme vedli o dva góly celkem brzy a Pardubice nás ani neměly z čeho ohrozit. Bránili jsme dobře jako tým. Jen je škoda, že jsme nedali další góly a neužili si zápas o něco více. Příležitost k tomu byla.

S Pardubicemi jsi ve své kariéře spojený. Bylo utkání pro tebe specifické?
Teď už asi ani ne. Uběhlo nějakých šest let od té doby, kdy jsem tam byl. Možná i více. Kádr je z té doby už celkem obměněný a moc hráčů v něm nezůstalo. Trenéra Krejčího sice znám, ale speciální motivaci jsem neměl. S Honzou Vondrou jsme byli v Pardubicích společně, takže nějaké občerstvení do kabiny nás asi nemine, ale přineseme ho rádi (smích).

S tím vám pomůže asi i mladý Pavel Osmančík, který nastoupil k soutěžní premiéře v základní sestavě a oslavil ji stylově...
Osma si to zaslouží. Tvrdě maká v tréninku. Jeho radost na hřišti byla upřímná a pobavila nás. Všichni mu přejeme nejen radost, ale i to, aby se mu dařilo i dál.

Jsme na třiatřiceti bodech s minimální ztrátou na sedmé místo, které aktuálně patří Pardubicím. Navíc je před námi domácí zápas s Ostravou. Při její sobotní ztrátě s Opavou si to tak příští pátek můžeme přímo rozdat právě s Baníkem o další postup tabulkou...
Chtěli bychom v této sezoně dosáhnout ještě toho, abychom skončili v horní polovině tabulky. Bude to jen o nás. Nyní si to můžeme rozdat s Ostravou. Kvalitu na to máme a už nás netíží stres, kdy jsme se museli koukat pod sebe.

V rámci pořadu Studio fotbal - extra jsi ve tvém medailonku prozradil rodinné pouto ke správě fotbalových trávníků. Jak bys tedy okomentoval aktuální stav hrací plochy v Ďolíčku?
Musím naše trávníkáře pochválit, protože kvalita hřiště šla hodně nahoru. Samozřejmě tam ještě nějaké mezery jsou, ale tráva se tu zlepšila (smích).