Rondzik: Máme nastavenou fungující ideologii
Jan StrýhalKondiční trenér Rudolf Rondzik nejen o letní přípravě Bohemians.
Vraťme se ještě do minulé sezony. Jarní část letos začala velmi brzy. Vidíš to zpětně jako příčinu některých zranění?
Neviděl bych kratší přípravu jako důvod zranění. Různá opatření proti nim se utváří právě až mezi mistrovskými zápasy. Důležitý je celosezónní preventivní přístup, neboť soutěž je vždycky delší, než příprava. Když budu mluvit konkrétně o nás, tak hodně zranění bylo nešťastného charakteru. Ačkoliv jich bylo více, tak typologie byla celkem nestandardní. Není rozhodně v tomto případě na pořadu dne dělat kvůli tomu velké rozbory. Tři kluci nebyli k dispozici z důvodu problémů v oblasti hlavy, dále jsme tam měli překopnutý kotník. Vůči tomu se strašně těžko dělá preventivní program.
Zima letos byla netradičně nejen dlouhá, ale dlouho se hrálo za mrazivých podmínek. K tomu se přecházelo mezi přírodní trávou a umělkou. Jak nás tohle ovlivnilo?
Toto je mnohem více zásadnější faktor, než dřívější start jarní části. Zvlášť v případě, kdy je tělo hráče méně odolné. Trénuje na tvrdém povrchu. Ať už jde o umělý trávník, nebo ten přírodní, ovšem neúměrně kvalitní pro tréninky na prvoligové úrovni. Nastane i scénář, kdy se povrchy střídají. Jeden den se jde na trávu, další na umělku a zase na trávu. Na takový režim následně doplácí měkká tkáň a přetěžují se šlachy. Určitou fázi prevence by měli hráči absolvovat v suchém prostředí. Veškerý program se z mé pozice poté zužuje tak, abychom byli schopní odolávat podmínkám, které nejsme schopni změnit. Rozcvičení a celý tréninkový proces se tímto stylem dá párkrát vydržet. Avšak pokud to trvá déle, tak opadá i motivace samotného hráče dělat vše natolik dlouho, aby byl v té hlavní části naplno připraven. Čím méně pohodlné věci člověk dělá, tím lepší komfort potřebuje mít. V některých případech nám zkrátka prostor chybí, o to hůře se hráči dostávají do pohody.
Tvorba tohoto časového horizontu závisela na tom, jak dlouho by měla trvat letní příprava. Pro nás je pětitýdenní, což znamenalo, že volno budou mít hráči tři týdny. Já osobně pak pracoval s vytvářením programu pro hráče, aby z něj mohli bez problémů naskočit do letní přípravy. Dva týdny byly hlavně odpočinkové a v závěrečných dnech už šlo o to, aby kluci navodili tělu silový a běžecký impuls a první tréninky pro ně neznamenaly šok. U odpočinku se jednalo samozřejmě o aktivní a pasivní. Kluci jsou rozřazeni do dalších různých skupin. Třeba ti, kteří hráli často a byli v zápřahu, potřebovali na dobití baterek skutečný odpočinek. Tréninkový program měli nastavený hráči po zranění.
V jakém stavu se kluci po volnu vrátili?
Úplně nehodnotíme stav, v jakém se kluci vrátili, nýbrž fázi, abychom s nimi mohli poté lépe pracovat. Není to o tom, že bychom měli v ruce bič. Chceme zjistit, co s nimi udělaly tři týdny volna. První přípravné utkání by se mělo podobat tréninkové jednotce. Cílem je dostat hráče do specifických činností ve hře, ovšem v menším objemu.
Tvoří ještě dnes nějakou část tréninku činnosti bez míče?
V průběhu přípravy si trenér může určit, že chce nějakou část strávit v "terénu." Co se týče posilování, tak v tomto období je v kurzu malinko více, než poté v sezoně. Jinak je ale pohybová průprava tohoto druhu rutinní součástí každého tréninku. Princip silového zatížení je momentálně trochu jiný. Nyní se dělá kvůli readaptaci a návratnosti funkcí svalů. V průběhu sezony už cílíme více na výkonnost.
Záleží na samotném týmu, aby vše společně zapadlo do jeho nastavení. My je máme hned v jejím úvodu. Jejich hlavním výstupem jsou kondiční schopnosti, a to vytrvalostní i silové. Dle výsledků se jednotlivým hráčům vytvoří, popřípadě upraví, individuální plán. Jeho plněním by se měl dostat do subjektivního maxima.
Proč se chodí zrovna na tyto testy?
Nejzásadnější pro mě je zdravotní stav a připravenost hráče. Následně potřebujeme zjistit, co vychází z přirozeného pohybového chování. Terciálně sledujeme samotnou výkonnost. Snímá se délka kontaktu podrážky s podložkou, intenzita dopadu na nohu a odrazu od povrchu. Čím více testů člověk má, tím přesnější výsledek může dostat a úměrně tomu vytvořit i přesnější výstup. Zároveň nechceme strávit na testech celý den, aby nebyly zbytečně únavné.
V jakém kontaktu jsi tedy byl s hráči během dovolené?
Každý dostal svůj individuální plán. Se zraněnými hráči jsem byl v užším kontaktu, neboť jsme potřebovali vědět, jak na ně plán působí. Několik hráčů mě kontaktovalo už dříve, když potřebovali poradit, nebo mi dali zpětnou vazbu. Současně bylo třeba si odpočinout i od tradičního systému, kdy já dávám pokyny a oni je plní.
Snažím se mít svůj díl tréninkového procesu nějakým způsobem nastavený. Když chci kupříkladu docílit toho, aby měli hráči připraveny stabilizátory kyčlí, tak na základě toho s nimi pak trénuji. U některých přicházejících hráčů je vidět, že některé návyky nemají. Není to úplně jejich problém, za který by mohli. Mají svůj režim a plní požadavky a nastavené systémy trenérů, kteří je vedli v daných týmech. Pro mě to znamená úkol, že se musím pověnovat samotnému hráči individuální formou. Náš úsek kondiční a zdravotní přípravy má nějakou ideologii, která se projeví právě na testech a ty následně ukazují, že funguje.
Staráš se také o strav hráčů po trénincích a v zápasovém režimu. Dle čeho se rozhoduješ o volbě jídla?
Tady se pohybujeme na tenkém ledu. Je spousta směrů a každému vyhovuje něco jiného. Proto nehájím jednu cestu. Uznávám různé principy, kdy by měl člověk mít několik základních makro a mikronutrientů. Jde tedy o bílkoviny, sacharidy a tuky. Kluky se snažím poučit i o důležitosti minerálů a vitamínů. Třeba Patrik Le Giang má úplně jinou filozofii. Nesnídá a užívá vlastní doplňky výživy. Výkonnostní i zdravotní parametry má ovšem výborné. Neznamená to, že všichni v týmu skončí se snídaní. Martin Dostál má vysoce sacharidovou snídani, ale splňuje veškeré parametry. Správný charakter můžou mít oba způsoby. Důležité je, aby se nestřílelo do neznáma.
Pokud tedy zápas skončí ve večerních hodinách, co je ideální stravou pro hráče, aby splnila účel?
Nejzákladnější a nejjednodušší je doplňovat pitný režim. Poté můžeme pokračovat s ionty a elektrolity, a to díky různým doplňkům, které jsou hráčům k dispozici. Standardně máme teď po zápase těstoviny. Jde o doplnění bílkovin, tuků a sacharidů. Nejzásadnější není ani snídaně, ani večeře, nýbrž povýkonnostní příjem. Dojde k extrémnímu úbytku látek v těle. Narušena je svalová struktura, vyčerpány jsou energetické zdroje a vypotí se i hodně soli.
Říkám si, že kdybych svoji energii vkládanou do práce kondičního trenéra investoval i do chytání, tak bych mohl něco zajímavého předvést. V nadsázce doufám, že v horizontu osmi let alespoň jeden start v České fotbalové lize stihnu (smích). I když mi má partnerka říká, že gólman už nejsem a nikdy nebudu.
Slovo "partnerka" jsi možná mohl vyměnit za "snoubenka," neboť jsi stihl během dovolené také žádost o ruku...
Čas na rozhodování jsem měl vlastně necelé tři roky, co se s partnerkou známe a trávíme společně čas. Nejintenzivnější období nastalo v posledních měsících, kdy jsem cítil, že tomu tak bude. Šlo jen o správné načasování. Ona se naučila, že naše nejzásadnější časy budou v reprezentační pauze nebo v letní a zimní přípravě. Byli jsme na dovolené v Košicích, kde jsme se oprostili od pražského života. Oba jsme byli mimo práci, měli dobrou náladu a krásné počasí. Košice jsou fantastické místo. Všechno nasvědčovalo tomu, že je správná atmosféra k tomu, abych ji vyjádřil, že s ní skutečně počítám. Zároveň jsem se chtěl utvrdit v tom, že ona počítá se mnou (smích). Při té žádosti jsme se zrovna nacházeli na místech, kde byl krásný výhled na široké okolí se západem Slunce. Šlo i o to, abychom v tu chvíli byli sami, protože to byl náš intimní okamžik. Jen jak se snažím být rozhodný, dominantní a sebevědomý ve svých trenérských činnostech, tak v inkriminovaném okamžiku jsem se cítil strašně malý, slabý a extrémně nejistý. Třesl se mi i hlas, ale byl to naprosto nádherný okamžik.