Virtuální Ďolíček

Utkání pod Ještědem hodnotí obránce Martin Dostál.

Utkání na severu Čech zhodnotil Martin Dostál. V sobotním utkání navlékl kapitánskou pásku a rozebral i inkriminovaný moment, který mohl rozhodnout zápas na stranu Bohemky...

Všechny branky padly v závěrečné čtvrthodině...
Věděli jsme, co nás čeká, což byl těžký a náročný zápas. Liberec pod novým trenérem začal sbírat body. Mají silný tým. Sami známe Júsufa, neboť jsme s ním hráli v jednom týmu. Za svého působení v Příbrami nás opakovaně trápil Honza Matoušek. Byli jsme na Liberec ale dobře připravení a v první půli bylo utkání vyrovnané. Vcelku dobře jsme hru drželi. Druhou půli jsme ale začali sérií zbytečných ztrát a inkasovali gól, který se zkoumal snad deset minut. Povedlo se nám srovnat prakticky z rozehrávky. Místo toho, abychom dostali příležitost utkání penaltou otočit v náš prospěch, tak jsme v závěru zápas ztratili.

Zmiňoval jsi sporný okamžik, který mohl rozhodnout. Jak jsi zákrok viděl?
Dle mě se jednalo o stoprocentní pokutový kop už přímo na hřišti. Ještě tu navíc bylo video, které to mohlo zpětně prokázat. Do šestnáctky letěl vysoký míč a já šel z pravého křídla s tím, že předskočím Matěje Chaluše, který na balon čekal. Aby třeba centr propadl za nás. Když šel do výskoku, tak mě trefil loktem do obličeje. Jednou jsem po podobném zákroku měl zlomený nos. Už jsem si říkal, že snad musím mít nějaké obdobné zranění znovu, aby rozhodčí faul odpískal. Za mě jsme byli prostě obráni o pokutový kop. Po zápase mi rozhodčí řekl, že na hřišti to viděl tak, že jsem si do Chaluše naběhl, což mu ještě mělo potvrdit video. Já se na celou situaci díval na videu po utkání rovněž a zkrátka to je jasná penalta.

Na začátku druhé půle měl najednou Liberec hned několik střel...
Zatímco v první půli jsme při přechodu do útoku prakticky nekazili, tak po pauze se začaly hromadit ztráty. Přišla jedna, druhá a už se to nabalovalo. Při jednom z přechodů do útoku jsme i trefili vlastního hráče, namísto toho, abychom v klidu míč posouvali. Liberec získal půdu pod nohama. Až na šanci Matouška ale domácí žádnou gólovku neměli. Ještě šel sice sám na branku Mikula, ale v tomto případě se nakonec jednalo o ofsajd. O to horší je, když dostaneme dvě branky ze standardní situace. Trápí nás to dlouhodobě. Gól dáme defacto pokaždé, ale nejsme schopni udržet nulu. Bodů máme mít daleko více. Pořád jsme ještě v první polovině sezony a zápasů je před námi spousta. Potřebujeme ale tuhle sérii zlomit, aby nás nesužovaly nějaké nepříjemné problémy. Věřím, že nějaká série dvou zápasů nás zvedne a nastartujeme se k dlouhé úspěšné šňůře.