Virtuální Ďolíček

Remízu v Jablonci zhodnotil Jan Kovařík. 

Záložník Jan Kovařík se vrátil znovu do míst, kde to dobře zná a opět zápasu nechyběl napínavý závěr. Mluvil o šancích Bohemky, vývoji utkání i emocích.

Jak se liší hodnocení utkání do devadesáté minuty s tím závěrečným?
Nakonec se nám to hodnotí obecně pozitivně, protože jsme získali bod. Navíc brankou v nastaveném čase. Díky výsledkům ostatních zápasů máme ještě pořád o co hrát. Jeli jsme do Jablonce pro výhru, ale bohužel neproměnili příležitosti. Těch jsme si vytvořili celkem dost. Nepříznivý vývoj jsme mohli i otočit. Budeme teď bojovat až do poslední vteřiny, abychom z té baráže nakonec utekli.

Prvních patnáct minut byl Jablonec lepší...
Nedostupovali jsme dobře domácí hráče, nehráli důrazně a vypadené míče získával Jablonec. Bylo tam i několik standardních situací, ale naštěstí jsme všechno ustáli. Je ale škoda, že se nám nepovedlo dát první gól.

Pak jsme si vytvářeli šance my a měli několik standardek...
Terén trochu i nahrával tomu, aby se zápas odehrával takto. Nedalo se čekat příliš kombinační hry, takže se spíš kopalo hodně míčů nahoru do soubojů a následoval boj o druhé míče. Byli jsme na tenhle scénář připravení, protože jsme předpokládali, že utkání bude takhle vypadat.

V zápase bylo i několik kontroverzních situací, včetně toho, kdy jsme se po faulu na Petra Hronka dožadovali penalty...
Při téhle situaci, kdy Míša Beran dával míč pod sebe, mě mrzí, že jsem si nevybral lepší prostor. Bery totiž přihrával dobře. Kdybych si o ty dva kroky počkal, mohl jsem zakončovat do prázdné branky. Vím, že Petr Hronek ve vápně upadl, ale neviděl jsem ten souboj úplně celý. Soustředil jsem se na naší útočnou akci.

Pilař poslal Jablonec do vedení nádherným gólem...
Trefil to levačkou opravdu krásně. Když si vzpomenu na jeho góly, tak většinou si naváděl balon z levé strany na střed, aby zakončoval pravačkou. Teď to udělal naopak a musíme sami uznat, že tahle branka byla skutečně krásná. Neměl by ale dostat tolik prostoru. Bohužel jsme ho dřív nestihli dostoupit. O poločasové pauze jsme si řekli, že teď už nemůžeme nic ztratit a půjdeme zápas otočit. Nakonec je z toho jen bod. Získali jsme ho brankou v nastaveném čase, takže ho musíme brát.

Prvních dvacet minut druhé půle se na šance čekalo...
Jablonec nebránil špatně a má dobré hráče do soubojů. Měli jsme hrát akce víc za jejich záda. Takhle zvládali odehrávat míče a my se do nich nemohli dostat. Poté už nějaké šance přišly, ale zlikvidoval je brankář Hanuš.

Zápas byl dost vyhecovaný. Bylo to i jeho psychickou tíhou?
Je to tak. Nervy a emoce na obou stranách pracují. Při těchto zápasech to tak bývá vždycky. Každý sporný moment chcete vždycky získat pro svůj prospěch. Takové situace vznikají, hlavně tady v Česku. Jen tak se to nevymýtí.

Může takový povedený závěr psychicky podpořit jako vítězství?
Určitě ano. Když jsem vystřídal, tak jsem věděl výsledky z ostatních zápasů. Bylo jasné, že alespoň gól dát musíme. Klobouk dolů před Hroňasem, jak šanci chladnokrevně proměnil. Musíme doma Karvinou porazit a uvidíme, na co nám vítězství bude stačit.