Hůlka: Pro výhru jsme udělali maximum
Jan StrýhalRemízu s Olomoucí zhodnotil obránce Lukáš Hůlka.
Domácí remízu s Olomoucí zhodnotil Lukáš Hůlka. Stoper Bohemky mluvil o nevyužitých šancích a výkonu Klokanů.Připisujeme si další domácí remízu...
Pokud se ohlédneme zpět napříč celým zápasem a jeho průběh, asi usoudíme, že k vítězství jsme měli blíže. Z tohoto úhlu pohledu je remíza ztrátou. Na utkání se musíme dívat i z jiných stránek. Prohrávali jsme o jednu branku, ale dokázali se z nepříjemného vývoje oklepat. Dali jsme branku a měli spoustu dalších šancí, které nahrávaly tomu, abychom vývoj kompletně zvrátili. Ten konečný výsledek je pro nás smutný.
Inkasovaná branka přišla znovu hned v úvodu...
Úplně detailně si teď nepamatuji, v kolikáté minutě gól padl. Paradoxně vstup do zápasu jsme měli lepší my a soupeře zmáčkli na vlastní polovinu, ba i obrannou šestnáctku. Byly tam nějaké rohy, auty a vytvořili jsme si tlak. V nějaké třetí, páté minutě bohužel soupeř skóroval. Dlouhý míč dopředu, rozjel se brejk, který se nám povedlo ubránit. Následoval roh a z nějakého třetího míče přilétl míč na olomouckého hráče, jehož jsme neuhlídali. Trenér nás upozorňoval, že soupeř na tohle sází, abychom si obdobné momenty pohlídali. Jedinou situaci za první půli jsme nezvládli a okamžitě byli potrestáni.
V závěru první půle jsi dorážel střelu Adama Jánoše...
Bavil jsem se o tom s klukama v kabině. Říkali mi, že šlo o opravdovou šanci. Mě to na hřišti ani tolik nepřišlo. Předpokládal jsem, že brankář střelu vyrazí, jenže míč šel spíš ode mě a já k němu couval. Mým záměrem bylo dostat balon zpět před branku, než nějak mířit a rovnou zakončovat. Nešlo o lehkou situaci. Jako větší šanci spíš vidím moment, kdy jsem vyvážel balon snad přes polovinu hřiště, snad až na hranici pokutového území. Ve finále jsem posunul míč Vencovi Drchalovi, ale přihrávka byla ode mě moc dlouhá. To si vyčítám víc. Vašek si hezky naběhl a už by byl v gólové šanci.
Co druhá půle? Měli jsme tlak, ale Olomouc si vytvořila šanci za stavu 1:0 i 1:1...
O to více bychom si toho bodu měli vážit. Alespoň dle mého názoru. Sice se řekne, že měl soupeř jen dvě šance, ale když ho zmáčknete, tak se mu může kdykoliv naskytnout nějaká nenadálá příležitost. Vážím si toho, že už jsme další branku nedostali a nebezpečné šance soupeře dokázali vyřešit. Remízy si ceníme, ovšem v kontextu celého průběhu ve mně stále převládá pocit, že jsme z něj měli vytěžit víc, než jeden bod.
Jak jste o zápase mluvili po jeho skončení v kabině, vzhledem k opakujícímu se scénáři...
Každý z nás cítil, že předvedená hra byla dobrá. Hlavní by teď neměla být kritika. Samozřejmě si ten zápas zhodnotíme a vysvětlíme si věci, které nebyly dobré. Je potřeba se neustále učit a hledat různé prvky a činnosti, jež můžeme dělat lépe. Po takovém výkonu je to ovšem spíš na podporu, že takhle se chceme prezentovat i nadále. Postupem času budeme odměněni. Dojde k tomu dříve, když budeme pokračovat v tomto trendu, než pokud by byly naše výkony bojácné, pasivní a bez sebedůvěry.
Ukázal se trochu rozdíl mezi domácím a venkovním zápasem? Minulý týden jsme měli právě na protiútoky prostor a hojné ho využívali...
Musíme si mimo jiné i uvědomit, že soutěž už není na svém začátku. Hráli jsme zápas dvanáctého kola. Ostatní týmy už vnímají jednak naší hru, ovšem troufnu si říct, že i kvalitu. Nejsou hloupí a vědí, na co se nachystat, aby nás drželi "při zemi." Olomouc disponuje také kvalitními trenéry, takže si na nás připravili nějaký plán. Ten podpořila brzká branka. Když jsme šli do kabin a procházeli kolem té hostující, slyšeli jsme, jak říkají, že v jejich podání to bylo skoro čekání na gól. Po zápase o tom navíc mluvili i kluci z ofenzivy, kteří to během druhé půle slyšeli od olomouckých obránců.