Köstl: S kariérou Roberta Carlose bych byl spokojený
Jan StrýhalVýhru nad Pardubicemi zhodnotil obránce Daniel Köstl.
Doma jsme zvládli Pardubice porazit, ale na úvod museli čelit velké šanci...
Soupeř začal vcelku zostra. Hned ve druhé minutě měli velkou šanci, možná vůbec největší za celý zápas. Na mou stranu přilétl křížný balon. Já zareagoval o něco později. Naštěstí jsme gól neinkasovali. Martin Jedlička střelu zneškodnil, ale ani z dorážky jsme nedovolili Pardubicím se prosadit. Důležité je, že jsme tuhle šanci přečkali.
Jaký na tobě zanechal soupeř dojem?
Možná drželi míč o něco častěji, než my. Nepouštěli jsme je ale do dalších příležitostí, vyjmou té ze začátku utkání. Naopak jsme se prezentovali slušnými akcemi, což vyvrcholilo ve vstřelený gól. Chvilku jsme obléhali pardubickou šestnáctku a zaslouženě šli do vedení. Do druhé půle vstoupil znovu dobře soupeř, ale krom jedné šance zlikvidovanou Martinem Jedličkou si nic velkého nevytvořili. Ve hře jim dobře rotují středoví hráči. Janošek s Hlavatým navíc teď mají dobrou sportovní formu. Koukali jsme se na různá videa, v nichž šlo vidět, jak jim to tam padalo. Chtěli jsme na ně správně vystupovat a nepouštět je do nebezpečných pozic pro zakončení.
Vzájemná utkání s Pardubicemi bývají pravidelně o prvním gólu. Upozorňovali jste se na to?
Vyloženě jsme se o tomhle nebavili. Do každého utkání jdeme s tím cílem, že chceme my dát první gól. Nejlépe pak samozřejmě ani žádný neinkasovat.
Jsme teprve druhým týmem, který dokázal na jaře Pardubice porazit...
Oni jsou pro nás vždycky nepříjemným soupeřem. I když se v tabulce nachází na sestupových pozicích, tak se pořád jedná o kvalitního soupeře. Výhry si ohromně vážíme.
Na jaře se Ti daří na pozici pravého halfbeka...
Tohle místo mi našel trenér. Myslím, že dlouhodobě mám v sobě vlohy pro podporu ofenzivy. Nebojím se vystřelit, dle mého názoru mám i slušné centry a vlastní je mi také tah na branku. Někdy u toho sice nevypadám úplně hezky, jindy to zase vyjde dle představ. Doufám, že v nastoleném trendu budeme jako tým pokračovat, bude se dařit nadále celému kolektivu, ale i mně osobně.
Tohle ocenění se mi podařilo získat vůbec poprvé, takže mě to moc těší. Fotbal je ale týmový sport a já jsem šťastný především z toho pohledu, že jsme zápas zvládli za tři body. Nějaká individualita z dobrého týmového výkonu většinou vždycky vypadne. Těch osobních výkonů bylo v zápase víc. Jsem ale pochopitelně rád, že si lidé nakonec vybrali právě mě. Pak si sošku někam vystavím.
Z tribun se na tvou osobu ozývalo označení Roberto Carlos z Ďolíčku. Cítíš se tak?
On je absolutní fotbalovou legendou. Oproti mě má nějakých 170 centimetrů a lýtka jako zvony. Z té fyzické stránky si asi nejsme úplně podobní. Kdyby se mi povedlo mít takovou kariéru, jako měl on, tak budu spokojený.