Obránce Martin Dostál o postupu do evropských pohárů po zápase s Olomoucí.
Postup do pohárové Evropy okomentoval zkušený zadák Martin Dostál. Zavzpomínal na dlouholeté angažmá v Ďolíčku, ale přiblížil také přípravu Klokanů na mimořádně důležitý zápas.
Úplně na úvod. Jak ti zní věta Bohemka v evropských pohárech?
Je to moc hezké a jsem za to strašně rád. Po tolika letech se jedná o obrovský úspěch nejen pro klub, ale také pro jednotlivce, kteří byli součástí týmu. Možná velikost a sílu tohoto úspěchu doceníme až za pár dní, možná týdnů i měsíců. Nicméně nesmí zůstat u jednoho ojedinělého případu. V kabině jsme nastavení takovým směrem, že bychom byli rádi, kdyby se takhle úspěšná sezona opakovala co možná nejčastěji.
Kam řadíš tento úspěch v rámci tvé kariéry?
Moc jsem toho zatím nevyhrál, takže tohle je pro mě nejvíc. Po sedmi letech v Bohemce si myslím, že můžu o sobě tvrdit, že jsem Klokan. Pro mě byl týmový úspěch vždycky víc, než osobní. Kdybych měl na úspěchu menší podíl, asi bych to tolik neprožíval. Nevím, to nedokážu odhadnout. Pro všechny je to obrovská odměna. Nemluvím pouze o nás hráčích, co každý den trénují a zlepšují se. Na mysli mám i ostatní, co nám poskytují servis. Jak už jsem říkal nejen já, ale i trenér během sezony. Strop je vždycky od toho, aby se proboural ještě výš.
Zažil jsi v Bohemce klidné sezony, ale i několik bojů o ligové bytí...
Dříve jsme odvraceli účast v baráži a gólem Pepy Jindřiška se nám to nakonec povedlo. Chci připomenout ale to, že jsme v té době byli i v semifinále poháru, stejně jako letos. Na to se možná trochu zapomíná. Před touto sezonou jsem dával za příklad Slovácko. To hrálo ještě před třemi roky s námi ve Skupině o udržení a během pár let se soustavnou tvrdou prací dostali dvakrát na čtvrté místo, letos skončili pátí. Jsou příkladem toho, že poháry se netýkají pouze té naší velké trojky, která v Česku posledních deset let je. Někde vzadu jsem věřil, že to dokázat můžeme. Pro lidi z okolí, fanoušky a experty se samozřejmě naše účast v pohárech mohla rovnat utopii. Kdo nemá nějaké sny, je v podstatě mrtvej.
Jak jste se na ten zápas chystali?
Připravovali jsme se stejně jako vždy, abychom vyhráli, protože nic jistého nebylo. Sami jsme se několikrát ve fotbale přesvědčili o tom, že ve fotbale není jistého vůbec nic. Slovácko je nepříjemný soupeř, ba i nechutný. Slavia v podstatě nehrála o nic, zápas mohl dopadnout jakkoliv. Věřil jsem, že když Slavia doma asi dva roky neprohrála, tak proč zrovna teď? Chtěli jsme Olomouc porazit a jít si za třemi body. Dovolím si tvrdit, že se nám to i dařilo. Někde v hlavě jsme asi i měli, že se něco může stát. Čekal jsem možná, že to rozbalíme víc. Utkání bylo ohromně důležité. Nemyslím si, že průběh nasvědčoval porážce. Spíš remíze, dokonce i šancí jsme měli asi i více my. Pokud máte situaci ve svých rukou, je to nejlepší. Ve finále si to můžete pokazit pouze sami.
Bohemians - Olomouc 0:1 (0:0)Projevila se důležitost zápasu i v tom smyslu, že jsme ze sebe nedokázali dostat všechno?
Možné to je. Nedělejme z Olomouce méně kvalitního soupeře. Je to fyzicky i takticky velice vyspělý tým. Mají útočníka, který letos dal snad patnáct gólů, je v národním týmu a přestupuje do Slavie. Jsou pro nás nepříjemným soupeřem, především na jejich hřišti. My je letos nedokázali porazit ani jednou. Na druhou stranu, za celou sezonu jsme nikoho doma nepřehrávali tolik, jako právě Olomouc na podzim. Pro příště to pro nás může být studijním materiálem, abychom v další sezoně neměli ze třech zápasů s Olomoucí pouze dva body, ale prostě víc. Můžeme pak zase přemýšlet o tom, že budeme hrát tu Skupinu o titul znovu. Z každé věci si můžeme vzít do budoucna ponaučení.
Jak sis užíval dění na hřišti po zápase?
Ačkoliv jsme nevyhráli žádnou trofej, tak tohle bylo zkrátka na místě. Je to úspěch, na který se přes generace čekalo. Kdo to uvidí v televizi, tak pochopí díky těm oslavám, co klub pro lidi, ovšem i nás hráče znamená. Určitě je co slavit a nezůstane jen u těch na hrací ploše. Zaslouží si to každý, kdo je součástí týmu. Kasa bude po víkendu asi prázdná, ale to nám vůbec nevadí.
