Hrubý: Vítězství má obrovskou cenu
Jan StrýhalZáložník Robert Hrubý zhodnotil vítězství na hřišti Liberce.
Těžký zápas v Liberci okomentoval Robert Hrubý, který nastoupil v základní sestavě. Zkušený záložník mluvil o hodnotě tří bodů, průběhu utkání, ale i pokutovém kopu.<
Jak se hodnotí výhra v takovém těžkém zápase a vzhledem k počasí asi i na složitém terénu?
Když začnu u toho hřiště, čekal jsem to ještě horší. Už ráno jsme slyšeli nějaké zprávy o tom, že zápas mohl být odložen. Po příjezdu jsme se ale šli podívat na hřiště a viděli, že trávník byl v dobrém stavu. Já osobně hrál i v lisovkách, nebral si kolíky a ani neklouzal. Utkání bylo samo o sobě samozřejmě ohromně těžké, jak už tomu v Liberci obvykle bývá. Bodů si hrozně moc vážíme. Navíc vítězný gól padl v devadesáté minutě a přežili jsme penaltu. Všichni jsme výsledku šli naproti a naše práce se nám vrátila v podobě zisku tří bodů. Musíme je však potvrdit i doma.
V prvním poločase jsme Liberec drželi na uzdě. Byla za tím dobrá příprava?
Bavili jsme se o jejich vstupu do soutěže při přípravě. Měli ho dobrý, ale paradoxně ztratili dvougólový náskok proti Mladé Boleslavi ještě když hráli v početní převaze. To je mohlo psychicky rozhodit, ale nic to nemění na tom, že mají kvalitní tým. Musím však potvrdit, že jsme byli na ně dobře nachystaní a každý si plnil zadané úkoly. Jsem rád, že jsme utkání zvládli.
Po přestávce měl Liberec dvě šance a kopal i penaltu...
Určitě si něco řekli v šatně a snažili se nás hned na začátku druhého poločasu dostat pod tlak. Kopali i penaltu a já jsem rád, že Míša Reichl ji chytil. Frýďas (Christian Frýdek - pozn. red.) to udělal chytře. Naběhl jsi tam, ale já mu tam tu nohu asi nechal. Kluci mi ale říkali, že penalta byla odpískaná v podstatě po právu. Míšovi tak asi koupím nějakou snídani, abych se mu nějak revanšoval.
Nestačil jsi Frýdkovi uhnout? Bylo to rychlé...
V prvním momentu jsem tam chtěl dát nohu, ale pak ji stáhnul. On to udělal chytře, že si do mě naběhl. V tomhle musím být trochu víc chytřejší i já. Je to snad první penalta v životě, kterou jsem udělal. Jsem rád, že jsme z ní hned neinkasovali.
Ve druhé půli jsme se dopředu příliš nedostávali, až na únik Honzy Matouška a střelu Pepy Jindřiška. Jak jsi viděl to druhé dějství?
Je to pravda. Vyjmou těchto momentů jsem tam měl snad jednu střelu, kterou mi obránce zablokoval na malém vápně. Byli jsme trpěliví, o čemž takové zápasy jsou. Vyrovnané zápasy se rozhodují právě až v závěru. Nás to potrestalo v minulých zápasech, kdy jsme inkasovali několik branek na konci poločasů. Teď jsme poznali tenhle pocit z té příjemnější strany.
Jde o ideální náplast na domácí prohru s Teplicemi?
Určitě ano. To utkání jsme si pokazili sami. Nehráli jsme dle našich představ a jsem rád, že jsme si body vzali zpět. Pořád ovšem platí, že výhru musíme potvrdit i doma, kde ty body je potřeba sbírat pravidelně.
Z venkovních zápasů máme šest bodů a nula inkasovaných branek. Co říkáš na venkovní bilanci?
Kluci říkali, že Bohemka patřila v minulé sezoně k nejlepším týmům v tabulce venkovních zápasů. Pro mě je to změna, protože se Zlínem jsme venku nevyhráli snad celou sezonu. Jsem rád, že dokážeme takhle těžké zápasy na hřišti soupeře zvládat. Jak jsem říkal, je potřeba teď bodovat doma.
Byla penalta rozhodujícím momentem?
Kdyby Tupta pokutový kop proměnil, asi by bylo hodně složité utkání otáčet na 2:1. Nicméně třeba bychom to zvládli, ale takový je fotbal. Někdy člověku dá, jindy vezme. V tomhle jsme měli štěstí.