Reichl: Berte život takový, jaký je
Petr KoukalPřečtěte si rozhovor s brankářem Bohemians.
Jednou z nových tváří v kabině Klokanů se stal letos v létě brankář Michal Reichl. Třicetiletý gólman přestoupil do Ďolíčku z Hradce Králové a od začátku sezony patří mezi hlavní strážce klokaní svatyně. V rozhovoru do magazínu k poslednímu utkání se Slováckem prozradil třeba to, že rád cvičí jógu. Celý rozhovor si nyní můžete přečíst i tady na webu.Michale, jak ses v Ďolíčku aklimatizoval?
Myslím si, že to bylo úplně v pohodě. Odjeli jsme hned na soustředění. Většinu kluků jsem tady znal a hodně mi pomohli hlavně Martin Hála a David Puškáč.
Martina znáš z Olomouce, ale jaký vztah máš k Davidovi?
Puškyho znám taky od malička, hrávali jsme proti sobě. Navíc máme stejnou agenturu, která nás zastupuje. Známe se tedy i přes našeho manažera.
S fotbalem jsi začínal v Hodolanech?
Ano, to je taková část Olomouce. Já jsem si jako malý kluk začal kopat v Přáslavicích, odkud pocházím. Pak jsem se přes kamaráda dostal právě do Hodolan. Na tréninky se mnou jezdívaly mamka a sestra. Za to jim moc děkuju.
To Ti bylo osm let. V jedenácti jsi se přesunul do Sigmy…
Byl jsem s ní na jednom tréninku. Pamatuji si, že to tenkrát bylo v hale. A po tom tréninku si mě Sigma už nechala.
Proč jsi se vůbec stal fotbalistou, navíc brankářem? Máš v rodině nějakou sportovní historii?
Vůbec ne. Jelikož jsem z vesnice, kdy za nás navíc nebyly mobily ani počítače, tak jsem přišel ze školy, hodil tašku do kouta a šli jsme ven. A většinou to bylo na hřiště. Jak jsem se stal brankářem? To mě tam prostě kluci jednou šoupli (smích).
V Sigmě jsi se dostal také do áčka. Byl to vysněný cíl?
Samozřejmě, v Olomouci jsem vyrostl a mám vztah ke klubu. Vždycky jsem se chtěl v Sigmě prosadit. Jako malý jsem chodil na zápasy podávat míče a prodávat zpravodaje. Viděl jsem hráče a chtěl jsem být jako oni.
Malí fotbalisté mívají své vzory. Kdo to byl ve Tvém případě? Nějaký slavný brankář?
Asi to bude úsměvné, ale já jsem neměl za vzor gólmana. Mně se od malička líbil Fernando Torres. Gólmany jsem ale sledoval a obdivoval. Třeba Gianluigi Buffon se mi moc líbil.
Přes Hradec Králové a Duklu Praha jsi se dostal do Bohemians. Jak se Tvůj příchod do Vršovic zrodil?
Po minulé sezoně mi zavolal pan trenér Veselý, že by měl zájem, abych šel do Bohemky. Já jsem z toho rozhovoru s trenérem byl nadšený, jak to tady funguje a jak je to lidsky postavené. Bohemka má obrovskou historii a skvělé fanoušky, to jsou další plusové doby k mému rozhodování. To mě sem hodně nalákalo.
Nemrzí Tě, že jsi přišel o moment otevření nového stadionu v Hradci Králové?
Nemrzí mě to. Já dělám fotbal, abych ho hrál. Ne abych se díval na stadion. Jak jsem starší, tak upřednostňuji lidskou stránku. Chci být spokojený a šťastný a cítil jsem, že tohle najdu v Bohemce.
Se spokojeností a štěstím souvisí i rodinný život. Máš manželku, přítelkyni, dítě, psa…?
Mám přítelkyni, ale dítě, psa ani jiná zvířata nemáme. Přítelkyně by chtěla…
Psa nebo dítě?
Asi obojí (smích). Nechám tomu zatím volný průběh. Uvidíme, co se stane. Když jsem byl menší, tak nám rodiče nedovolili, abychom měli doma zvíře. Na zahradě tedy ano, tam jsme měli slepice, králíky. Dokonce i o berana jsem se staral. Ale doma jsme to měli zakázané. Já jsem tak vychovaný a přes to nejede vlak.
Jsi kluk z vesnice, staral ses o zvířata. Měli jste tedy nějaké hospodářství doma?
Kousek od baráku jsme měli zahradu. Nebylo to velké hospodářství, ale něco jsme tam měli. Pěstovali jsme ovoce na stromech, zeleninu v zahradě. Když jsem nebyl na hřišti, tak jsem dělal něco na zahradě. Sice jsem nechtěl, ale musel jsem (smích). Taťka zavelel a šlo se.
Jsi manuálně zručný na domácí práce, smontovat nábytek, něco opravit v dílně?
Táta je malíř, takže jsem mu už od mala chodil pomáhat. I teď, když byly delší pauzy, tak jsem jel domů a pomáhal mu. Většinu věcí udělám. Dneska je doba, že všechno najdete na YouTube. Jde jen o to, chtít to udělat a podívat se na návod ve videu a všechno se dá.
Trenér Veselý před sezonou řekl, že v Bohemians není určená brankářská jednička. Všechny mistrovská utkání jsi ale odchytal Ty. Bereš se jako gólman číslo jedna?
Za brankáře číslo jedna se nepovažuji. Tady je to nastavené, že každý na tréninku maká naplno. Jsou tu další dva kvalitní gólmani a každý se chce dostat do brány. Já tam chci taky vydržet. Všichni musíme odvádět maximum. Pojedeme zápas po zápasu a uvidíme, co budoucnost přinese.
Jaký je vztah mezi gólmany v Bohemce?
Úplně v pohodě. Já jsem nikdy neměl problémy s dalšími brankáři. Vyjdeme si vstříc. Já jsem spíš uzavřený víc do sebe. V tréninku i v zápasech. Moc se neprojevuji, ale vždy s kluky něco prohodím.
Máš nějaké rituály nebo zvyky před zápasem?
Mám toho dost, ale asi by to bylo na dlouho. Není to tak, že bych byl špatný z toho, že jsem si zapomněl zavázat jako první pravou tkaničku. Tak to nemám. Ale svoje zvyky a postupy mám.
Prozradíš něco?
Hodně se snažím dělat neurovizuální tréninky. Házím si tenisákem, žongluji, snažím se nachystat si hlavu na zápas.
Udržíš soustředěnou hlavu i v momentech, kdy fanoušci skandují Tvé jméno?
Je to skvělý pocit, fanoušci jsou tady výborní. I proto jsem do Bohemky šel. Ale na druhou stranu, já se snažím soustředit sám na sebe. Zápas mě vtáhne a málokdy vnímám okolí. Občas to zaregistruji, za tom jim děkuji, ale snažím se být hlavou v utkání.
Když jim tedy zrovna nezamáváš, není to osobní?
Rozhodně ne!
V Liberci Tvé jméno skandovali po utkání při děkovačce. Tam už si to užíváš s čistou hlavou?
To je paráda. To jsou přesně ty momenty, pro které fotbal hrajeme.
Výrazně ses tam podepsal pod výsledek zlikvidovanou penaltou. Po zápase jsi na hřišti říkal trenérovi, že chytíš jednu z deseti…
(Smích…) Moc velkou úspěšnost na penalty nemám. Ale někdy si to dělám sám. Jsem rád, že jsem klukům mohl tímhle momentem pomoct. A hlavně jsem rád, že jsme vyválčili tři důležité body do tabulky. Ty jsou určitě cenné.
Co Michal Reichl a sociální sítě?
Moc je nevyhledávám. Zbytečně okrádají člověka o pozornost a čas. Ale mám je. Když je využijete k životu správně, tak jsou užitečné. Naopak se na nich lze dívat na věci, které zaberou zbytečně čas, který můžete věnovat něčemu jinému a smysluplnému. Já jsem schopný třeba Instagram na tři dny zrušit a vůbec na něj nejdu.
Prostředí na sítích bývá často toxické. Napsat negativní komentář je velmi snadné. Čteš je? Děláš si z nich těžkou hlavu?
Já si je většinou nečtu. Teď je taková doba, že každý hned druhého uráží. Já to mám tak, že v každém člověku chci najít jenom dobro. Já vlastně nečtu ani články o mně, rozhovory se mnou. Podívám se na zápas, který jsem odchytal. Rozeberu si, co šlo udělat lépe a druhý den už to v hlavě vůbec nemám a soustředím se na další zápas.
Jak žiješ mimo fotbal? Máš nějaké koníčky?
Většinou čas věnuju hodně fotbalu. Hodně cvičím. Před tréninkem i po tréninku se připravuji. Večer cvičím jógu, občas si něco přečtu, koukneme s přítelkyní na televizi. Hodně jezdíme po výletech, teď toho budeme mít v Praze k vidění dost. Těším se, až se podívám pořádně po Praze a po okolí.
Jak ses dostal k józe?
Měl jsem zdravotní problémy a hledal jsem cesty, jak se posunout. Tak jsem přišel na jógu, u které se hlavně uklidním i v hlavě. Dobře se při ní pracuje s dechem.
Čím si třeba rád uděláš radost? Máš rád auta, oblečení?
Já moc na materiální věci nejsem. Nejvíc utrácím za sebe, za své zdraví, za nějaké cvičení, trénink. Když jsem byl mladší, tak jsem utrácel zbytečně za věci, které jsem nepotřeboval a ani nechtěl, jen abych udělal na někoho dojem. Zajdu si i do obchodu koupit nějaké oblečení, líbí se mi to, ale není to nic drahého.
Hodně dbáš na své fyzické i duševní zdraví. Co Tvá životospráva? Fotbalisté častou jedou v otužování, pijí yerba maté…
Přesně tohle dělám taky. Otužuji se, yerbu popíjím. Jak jsem mluvil o YouTube, tak se tam dají najít i dobré věci k lepšímu životu. Zkouším různé věci, doplňky stravy.
Máš nějaký lifehack? Radu pro fanoušky z tohoto odvětví?
Hlavně je důležité, aby se lidé nestresovali a brali život takový, jaký je. A aby byli šťastní.
Při cestování máš na uších vždy velká sluchátka. Hraje v nich hudba, nebo podcasty?
Většinou podcasty a těsně před zápasem si pouštím hudbu. Poslouchám všechno. Od vážné hudby po rock a rap. Nemám nic oblíbeného. Vždy objevím písničku, poslouchám ji pořád dokola a po týdnu najdu další.
Po našem rozhovoru bych si tipnul, že posloucháš podcasty o seberozvoji, zdraví, lepším životě. Trefil jsem se?
Ano, přesně tyhle typy podcastů poslouchám.
Tak nám ještě doporuč nějaký Tvůj oblíbený…
Mně se moc líbí Performance lifestyle. Tam hodně řeší zdraví. Věnují se dýchání, otužování, doplňkům stravy. Tenhle mám moc rád.
Michale, děkuji Ti za rozhovor…
Já také děkuji, ať se mají všichni fanoušci hezky.