Virtuální Ďolíček

Nová sezóna už se nezadržitelně blíží, ale zkusme se ještě vrátit k té minulé a osvěžit si paměť. Sykin <b>ročník 2001/2002</b> perfektně zpracoval a můžete se k němu vrátit. Předcházející sezóny samozřejmě naleznete pod odkazem Historie.<br/><br/> Klokani zahájili přípravu na nadcházející ligový ročník 25. června v Praze - Hostivaři. Dle slov trenéra Petržely se Bohemka měla pohybovat hodně vepředu a poměrně odvážně působilo jeho tvrzení, že budeme hrát o poháry a že v lize nejsou celky s o moc silnějším kádrem, než má Bohemka...

Předsezónní program byl tradiční, nejprve turnajová utkání v domácích podmínkách, poté odjezd na soustředění do Francie a návrat zpět až těsně před začátkem ligy. V kádru klokanů došlo k několika změnám - nejvážnějším zásahem do zelenobílé sestavy byl jistě odchod Radka Šírla do mistrovské Sparty. Navíc se mluvilo i o možném odchodu dalších opor (Mareš, Hartig, Kisel) - výprodej se prozatím nekonal. Na přestup přišel definitivně z Poštorné David Kříž a s Bohemkou se připravoval i švédský černý útočník Toni Adu-Nyarko, ten ovšem nakonec klokaní řady neposílil. Dále se z Holic vrátil Šnajdr a na hostování z Olomouce k nám přes Plzeň přišel obránce Martin Horák.

V úvodním turnaji v Poštorné jsme si nejdříve poradili s Ratíškovicemi 2:0, ve finále jsme však dostali od Brna nakládačku 0:4. Druzí jsme skončili i v Nové Včelnici, když jsme po výhře 2:0 nad Českými Budějovicemi prohráli ve finále s Příbramí 2:3. Po tomto turnaji odjela Bohemka do Francie, kde sehrála několik přípravných střetnutí s následujícími výsledky - St. Etienne 1:0 (Hartig), Nancy 0:3, Štrasburk 0:1 (Čontofalský jednu penaltu chytil, z té druhé ho překonal domácí gólman Chilavert, klokanům pak nebyl uznán regulérní vyrovnávací gól), Caen 0:1, Le Havre 2:1 (Horák, Kulig), Gueugnon 2:1 (Melecký, Činčala) a Chateauroux 1:3 (Melecký, Bohemku ve druhé půli nechutně zařízl rozhodčí a šokovala doslova brutální hra domácích).

Ihned po utkání se naši hráči vrátili zpět domů a před ligou je čekal ještě jeden test - pohárové utkání na hříšti druholigového nováčka z Kolína. Dva Hartigovy góly nakonec zařídily výhru 2:1.

Na soupisce klokanů byli tito hráči: dva brankáři - Kamil Čontofalský a Martin Charvát, obránci Pavel Mareš, Libor Janáček, Karel Doležal, Martin Horák, Michal Petrouš, Marián Palát, Miroslav Obermajer a Michal Valenta, v záloze Ivan Dvořák, Karol Kisel, Pavel Kulig, Pavel Hašek, Marcel Melecký, útok Václav Činčala, Libor Baláž, Lukáš Hartig, David Kříž, Bohuslav Šnajdr a Zdeněk Šenkeřík. Trenér Vlastimil Petržela měl k ruce tři asistenty - Vladimíra Borovičku, Antonína Panenku a Ladislava Biláka. Předsedou představenstva byl Pavel Švarc, výkonný ředitel Emil Kristek, funkci sportovního ředitele zastával Vlastimil Petržela, Luděk Klusáček byl zároveň sekretářem i vedoucím mužstva.

Klokani začali sezónu netradičně - vítězstvím. Do ďolíčku přijel opavský nováček a protože se zaměřil na obranu, měla Bohemka hodně práce překonat jeho defenzivní val. Těsně po přestávce se však ze 20-ti metrů do šibenice trefil Kulig a naši zaslouženou výhru 2:0 pečetil Kříž, který se den předtím oženil. Hotovou senzaci však způsobili zelenobílí ve druhém kole, když jeli v roli outsidera do pohárové Příbrami. Trenér Petržela dal důvěru této sestavě: Čontofalský - Petrouš, Janáček, Horák, Mareš - Kisel, Melecký, Dvořák (Valenta), Kulig - Hartig (Činčala), Šenkeřík (Kříž). V úvodu se trefili Kisel s Hartigem, ke konci první půle přidal náš třetí gól Kulig. Po poločase sice domácí tým snížil, rozjetí klokani ovšem koncertovali dál - trefili se ještě Melecký s Křížem a stanovili skóre na neskutečných 5:1!

A to nebyl konec - Bohemka přejela v dalším kole Olomouc, branky dali již v první půli Hartig s Křížem a jen výborný olomoucký brankář Vaniak zabránil debaklu Hanáků. Naši se ocitli rázem v čele tabulky s plným bodovým ziskem, na hráčích byla vidět obrovská chuť do hry, trenér Petržela si pochvaloval zejména francouzské soustředění, kde hráči získali fotbalovou sebedůvěru.

Klokaní výjimečné výsledky přerušila ve 4. kole Viktoria Žižkov, hrající hodně agresivním stylem, což nám moc nesedělo. Prohráli jsme 0:2, na čele tabulky jsme však zůstali. Neopustili jsme ho ani po dalším zápase, kdy k nám přijeli "vesničani" z Drnovic. Zápas s relativně slabším soupeřem se nepovedl, mohli jsme inkasovat z nebezpečných brejků hostí, nakonec se k nám přiklonilo štěstí v podobě gólu v nastaveném čase - na Kuligův roh si naběhl Mareš a zařídil těsné vítězství 1:0. Po tomto střetnutí ovšem do našeho kádru sáhla Sparta - po Šírlovi si vybrala dalšího útočníka, rychlonohého Lukáše Hartiga. Bohemka ho pustila pouze na hostování, výměnou přišel právě zmíněný Šírl - i tak to však byl citelný zásah do skladby mužstva.

V 6. kole se nám nepovedlo v Jablonci vstřelit branku a jen díky skvělému Čontofalskému zápas skončil 0:0. Lukáš Hartig - již ve sparťanských službách - byl vyhlášen mužem kola a zařídil výhru Sparty v Olomouci 3:0...

Následovalo vršovické derby, do ďolíčku přijeli sešívaní a bylo jasné, že kdo v tomto zápase zvítězí, půjde do čela ligové tabulky. Hrál se vynikající fotbal a o naší těsné výhře 1:0 rozhodl nádherným volejem Vašek "torpédo" Činčala. Klokani byli rázem terčem pozornosti médií - potvrzovalo se, že kromě nezdolné fyzičky oplývají hráči i nemalým fotbalovým umem, což již předesílal trenér Petržela před sezónou.

Pro tradiční remízu do Ostravy si klokani zajeli v kole následujícím - na konečných 1:1 srovnal hlavou Horák po Kuligově centru. Po této plichtě nás poprvé v tabulce přeskočila Sparta, v jejímž dresu zářil náš Hartig - vstřelil i svůj první gól v Lize mistrů při výhře Sparty nad Feyenoordem 4:0 a prokousal se i do reprezentace...

V 9. kole měla Bohemka proti Teplicím celé utkání doslova drtivou převahu, jediný náš gól vsítil ve druhém poločase po Kiselově obloučku kapitán Michal Petrouš. Po tomto zápase skončil s funkcí sekretáře v Bohemce Luděk Klusáček, na tomto postu ho vystřídal náš bývalý brankář Radek Chadima. V současné formě pro klokany nebyly druholigové Neratovice v Českém poháru vážným soupeřem a poklidnou výhru 3:0 zajistili svými trefami již v první půli Činčala, Kulig a Melecký.

Nečekaně snadno a stejným výsledkem zničila Bohemka i Brno, kde dala domácím "krásný" dárek k otevření nového stadiónu. Ke hlavičce Horáka z první půle přidal další dva góly Libor Baláž, který na domácím stadiónu dlouho hrával a výhra 3:0 byla na světě!

Naopak strašně moc jsme se nadřeli v dalším zápase - v 11. kole k nám přijeli hradečtí "votroci". Po sedmi zápasech doma lovil po půlhodině hry "Francúz" míč ze sítě, vzápětí sice Baláž srovnal, po přestávce však Vozábal tečovanou střelou dostal hosty opět do vedení a remízu 2:2 zachránil až v nastaveném čase Horák. Bohemka se tak po deseti vítězných zápasech doma musela spokojit s bodem.

Klokani prokázali svou buldočí vůli i v dalším zápase, opět jsme hráli ve Vršovicích a v roli hostů se představil staroměstský Synot, do té doby venku neporažený! Kisel sice zajistil střelou k tyči vedení, Malár v poslední minutě první půle z penalty vyrovnal a když šel po přestávce ven po druhé žluté kartě pilíř naší obrany Janáček, nevypadalo to vůbec dobře. Ovšem v poslední minutě utekl Šírl, našel skvěle rozběhnutého Petrouše a ten rozhodl o tom, že tři body zůstaly v ďolíčku - 2:1.

Nečekaně však barvy klokanů opustil Činčala, tento oblíbený útočník byl vyhozen z klubu kvůli disciplinárnímu prohřešku - údajně řekl něco, co si nemůže dovolit, trenéru Petrželovi...

I bez něj jsme excelovali v Blšanech, kde jsme trápícímu se domácímu týmu dali v úvodní půlhodině dva góly, o oba se postaral nečekaně ve středu pole hrající Martin Horák. Navíc Čontofalský chytil Hogenovi penaltu, a tak jsme si vezli další tři body po výsledku 2:0.

A blížilo se nejvíc vyhecované utkání - derby se Spartou. Lukáš Hartig proti nám po dohodě nemohl nastoupit, Petržela se dohodl, že i Šírla nasadí až v průběhu střetnutí. V nádherném zápase, který sledovalo přes deset tisíc diváků, se vše podstatné událo v rozmezí několika minut okolo přestávky. Na konci první půli nás šokoval rozhodčí Liba, jenž sice toleroval Sparťanu Kinclovi jeho údery lokty (například ten do břicha Horákovi doslova volal po červené kartě), ovšem jeho souboj s Obermajerem v naší šestnáctce posoudil jako faul obránce Bohemky a k úžasu všech nařídil penaltu, kterou Labant s přehledem proměnil. Tato nespravedlnost však naše hráče ještě více nabudila a v úvodu druhého poločasu vlétla na mistra s neskutečným nasazením. Ve 49. minutě ukončil přes 900 minut trvající neprůstřelnost brankáře Čecha Melecký, který napřáhl z dvaceti metrů a střela doprostřed branky prošla gólmanovi mezi rukama i nohama do sítě. Poté vystřídal Obermajera Šírl, ihned utekl po straně, našel nabíhajícího Baláže a ten uzavřel v 51. minutě skóre na 2:1. Bohemka se tak bodově na svého soka dotáhla a byla pouze o skóre druhá, když Spartě zároveň přetrhla sérii deseti vítězných zápasů za sebou. Navíc se klokani jen hemžili v sestavách kola, v pořadí deníku Sport bylo pět nejlepších ligových hráčů z Bohemky a na zelenobílé hráče se všude pěly oslavné ódy.

Další krásný zápas jsme sehráli v 15. kole v Liberci. Domácí se ujali vedení, v úvodu druhé půle srovnal po faulu na Dvořáka z penalty Melecký, Štajner naklonil misky vah opět na stranu Liberce, Šenkeřík však svým prvním ligovým gólem znovu vyrovnal. Poslední minuta rozhodla, tentokrát však nikoli v náš prospěch - Petrouš nešikovně srazil ve vápně Janů, Štajner napodobil Panenku a obloučkem do středu brány proměnil penaltu a stanovil skóre na 2:3 v náš neprospěch...

Podzim jsme ukončili vlastně povinnou výhrou na hřišti poslední Opavy, Michal Petrouš se trefil ke konci první půle a zajistil nám výhru 1:0. ČMFS poté oslovil našeho trenéra, zda by byl ochoten vést národní tým. Spolu s ním byli další tři kandidáti, Petržela se však své kandidatury předčasně vzdal, vedením reprezentace byl nakonec pověřen Karel Brückner.

Podzimní část se Bohemce neskutečně povedla, byla to opravdu báječná klokaní jízda. Vzpomínalo se na osmdesátá léta, kdy zelenobílí pod vedením trenéra Pospíchala rovněž lize dominovali. Klokaní presink, kvalita sehrané obrany Petrouš - Janáček - Horák - Mareš, režisérská taktovka Kisela s Meleckým, černá práce Dvořáka, to vše byly důvody, proč byli zelenobílí na třetím místě. S famózní bilancí 11 výher - 3 remízy - 2 porážky zaostávali pouhé tři body za vedoucí Spartou, bod za druhým Žižkovem a měli čtyři body náskoku na čtvrtý Liberec a jedenáct! bodů na pátý Baník Ostrava. V pořadí hráčů podle "Sportu" byli na nejvyšších třech místech klokani v pořadí Šírl - Kisel - Horák, do nejlepší sestavy se dostali kromě těchto tří ještě Čontofalský, Petrouš a Mareš - navíc ještě Hartig... Opravdu se dá říct, že mužstvo podzimu byla Bohemka.

Jediné, co nám dělalo vrásky na čele, byla slabá ekonomická situace našeho klubu.m Takže jsme jako obvykle čekali, jestli se podaří udržet tento skvělý tým kompletní. Netrvalo však dlouho a ukázalo se, že naše obavy byly oprávněné. Sparťané zacinkali osmi milióny korun a vynikající Pavel Mareš byl jejich hráčem. Spekulovalo se pouze, zda ho u nás Letenští nechají na hostování nebo si ho okamžitě stáhne na Letnou...

Zimní přípravu začal Mareš s klokany, navíc jsme získali na přestup útočníka Opice z Českého Těšína, do týmu byli zařazeni i mladí odchovanci Koukal s Kolářem, do Hradce odešel naopak David Kříž. Jednalo se ještě o hostování Papouška či Juna ze Sparty, nakonec prvního jmenovaného koupil Baník, Juna Petržela nechtěl...

Klokani zahájili i zimní turnaj Tipsport Cup a hned v prvním střetnutí , kdy se Bohemka rozešla 0:0 s Hradcem Králové, se odehrála hrůzná scéna - po patnácti minutách utkání se hlavami srazili Horák s Obermajerem, Horákovi zapadl jazyk, obličej měl celý od krve a nevěděl o světě. Naštěstí mu včasný zákrok našeho lékaře Svatoše zachránil život. Výsledkem tohoto střetu však byla odhadovaná dvouměsíční Horákova "pracovní neschopnost" jako následek těžkého otřesu mozku, Obermajer vyvázl s lehčím otřesem mozku a 14-ti denní absencí...

Po tomto vskutku "vydařeném" úvodu se klokani vydali nabrat hrubou sílu do Liberce, kde byli spolu s novou posilou - táborským Grombířem - podrobeni Petrželovým trenérským galejím. Po návratu ze severu Čech následovala další dvě utkání Tipsport Cupu (2:0 s Budějovicemi a 2:1 s Mladou Boleslaví), následovaly však další Jobovy zvěsti - Spartě se podařilo prodat do Anglie Labanta a typově podobný Pavel Mareš se okamžitě stěhoval na Letnou. A jako by toho nebylo dost, zaplatila Sparta 19,5 milionu korun Olomouci za u nás hostujícího Horáka, ovšem s tím, že tento obránce dohraje jarní část v ďolíčku. Náhradou za Mareše získali klokani Davida Kotryse z Olomouce. V další přípravě jsme zvítězili nad Xaverovem 3:0 a ve vyhecovaném utkání Tipsport Cupu nad Libercem 3:2 - skupinu jsme vyhráli a ve finále nás čekal Jablonec - zápas byl však odložen až na květen...

I se zotavenými Obermajerem a Horákem odjel tým na soustředění do Francie, kde absolvoval dva zápasy (0:0 s Istres - Melecký nedal penaltu a 3:1 s Cannes, dvě branky dal Dvořák a jednu Kisel). Ligovou generálku proti Petržalce rozhodl dvěma brankami Šenkeřík (2:0) a už náš čekala liga.

V prvním jarním kole jsem navázali na výkony z podzimu a Marilu Příbram jsme přejeli 2:0 po Balážově rybičce z první půle a Šnajdrově technické střele z poločasu druhého. V Olomouci se hrálo dlouho bez branek, deset minut před koncem se však neuvěřitelně z dobrých 28-ti metrů trefil Dvořák, míč doplachtil přesně do šibenice Vaniakovy branky. Bohužel v poslední minutě zaspali naši zadáci a Olomouc po rohu srovnala na 1:1. V té době už byl na hřišti i Kamil Matuszny, který se nečekaně vrátil z Neratovic.

Stín v podobě inkasované branky v závěru utkání padl na klokany jako těžká deka, do toho nás čekal veledůležitý duel o čelo tabulky doma s Žižkovem. Hrál se vyrovnaný zápas, do šaten však odcházeli spokojení hosté. Asistent rozhodčího Amler signalizoval hlavnímu Libovi ve 45. minutě faul klokanů, který viděl asi jen on. Režisér hry Žižkova a nejlepší hráč na trávníku Stracený našel krásně Hunala a ten hlavou nechytatelně zavěsil. Právě Hunal byl v úvodu druhé půle vyloučen a zelenobílí přesilovku využili alespoň tak, že Šenkeřík přesnou střelou k tyči rozdělil body po remíze 1:1.

Další vývoj událostí byl jako zlý sen. Sparta, která se potýkala s velkou marodkou svých obránců, si vzpomněla, že v ďolíčku hostuje "její" Martin Horák a s okamžitou platností jej stáhla na Letnou. Raději nepočítejme, kolikátý odchod pilíře sestavy klokanů do Sparty to byl...S Bohemkou si naopak plácl "votrok" Ondřej Szabó, který odmítl v Hradci prodloužit kontrakt, ovšem termín jeho příchodu byl ještě v jednání.

Na konci tabulky se potácející Drnovice by pro "podzimní" klokany byly snadným soustem, teď ale jela Bohemka na Moravu s rozklíženou obrannou formací, ze které kromě Mareše a Horáka vypadl ještě stoper Janáček (4 žluté karty). Drnovický tým navíc na klokany doma umí, takže jsme se vraceli domů nevesele a s porážkou 0:2. V tabulce jsme již byli na čtvrtém místě, těsně za triem Žižkov - Sparta - Liberec a s osmibodovým náskokem před pátým Baníkem. Na hostování přišel ještě obránce David Čep z Olomouce.

Ve 21. kole jsme hostili Jablonec a to, že je mužstvo v krizi, se potvrdilo první domácí porážkou po více než roce. Pod neslavný výsledek 1:2 se podepsala sestava Čontofalský - Petrouš, Janáček, Obermajer, Kulig - Kisel, Dvořák, Šírl (Matuszny), Kolář (Kotrys) - Baláž (Šnajdr), Šenkeřík. Na blamáž to však zpočátku nevypadalo, Bohemka se ujala vedení Šenkeříkem a na hřišti zářil mladičký Kolář, který coby levý záložník dělal Severočechům obrovské problémy. Do druhé půle už ale nenastoupil a Jablonečtí po chybě obrany záhy vyrovnali. Klokaní tlak k ničemu nevedl, naopak hosté měli nebezpečné brejky. Nakonec se trefili tři minuty před koncem a když v nastaveném čase Karol Kisel z penalty, nařízené za faul na Janáčka, trefil pouze tyč, zrodil se výše zmíněný neslavný výsledek. Ve Vršovicích se všichni shodovali , že těmito výkony a výsledky se fantastický podzim doslova zahodil do koše... Už ani nepřekvapilo, že Bohemka v dalším zápase vypadla z Českého poháru po výsledku 0:1 v Teplicích.

Světýlkem ve tmě se ukázalo být derby na Strahově, kde nás čekala Slavia. Bohemka překvapila domácí tým především efektivním proměňováním šancí - po půlhodině už jsme vedli o dva góly, nejprve Petrouš našel centrem Šírla, poté Šenkeřík dorazil Obermajerovu hlavičku. Vzápětí bratr našeho kapitána Adam Petrouš snížil a bylo hůř, protože hned v úvodu druhého poločasu Skácel dorážkou vyrovnal na 2:2. Tímto výsledkem utkání skončilo, ovšem ve druhé půli nás skvěle podržel brankář Čontofalský, jemuž můžeme za bod děkovat, protože sešívaným hráčům chytil dobře pět jistých gólů a byl také po zásluze vyhlášen "Mužem kola". Celkově mělo utkání výbornou úroveň, ke které přispěly rovným dílem oba týmy.

O to větší šok byl proto další domácí duel - Bohemka hostila Ostravu a po tristním výkonu, když nás Ostrava trestala proměněnými brejky do otevřené obrany, utrpěla nevídaný debakl 0:4 !!! Naplno se projevilo, jak velkým oslabením byl prodej klíčových hráčů do Sparty...

Ve 24.kole jsme hráli na teplických "Stínadlech" poměrně vyrovnanou partii, podlehli jsme nakonec 2:3, o oba naše góly se postaral Zdeněk Šenkeřík, na jaře kromě Čontofalského asi nejlepší hráč Bohemky. Tento útočník si vzápětí získal velké sympatie příznivců zelenobílých, když odmítl nabídku Liberce a projevil přání zůstat v Bohemce! Navíc bylo vyjednáno hostování Zapoměla z Plzně do našich řad.

Po dvou měsících se Bohemka konečně dočkala výhry, byla doma po celý zápas lepší než Brno a vyhrála 1:0 po Dvořákově odvážné rybičce. V tabulce si držela díky podzimní jízdě stále čtvrté místo, pátá Slavia ztrácela šest bodů. Poté přišla porážka na hřišti Hradce Králové, Bohemka inkasovala již v 17. vteřině utkání, špatný výkon korunoval ve 26. minutě vlastním gólem Janáček - 0:2.

Ve Starém Městě nic nového, až na Čontofalského a Šenkeříka špatný výkon a zasloužená porážka 1:3  (dvacet minut před koncem Šenkeřík snížil). V té době oznámil trenér Petržela, že již delší dobu mužstvo vede asistent Borovička a on se věnuje pouze funkci sportovního ředitele a shánění nových sponzorů... Dále přebírá vedení týmu Borovička, objevily se spekulace, že Petrželovy dny v Bohemce jsou sečteny. V dalších dnech bylo vše jasné, Petržela projevil přání odejít do finančně lépe zajištěného týmu a s Bohemkou se zcela rozešel. Jeho následující prohlášení v tisku ("Bohemka je na rozpad!") byla v těžkém rozporu s tím, jak bývalý trenér vždy tvrdil, že mu osud Bohemky leží na srdci. Je třeba v prvé řadě přiznat, že Bohemku vyvedl z krize a dostal ji na špici ligy, odchod ze zelenobílých řad byl však hodně rychlý a nedůstojný...

Tiskem propíraní klokani nestačili ani na zachraňující se Blšany a utrpěli další porážku - v roli domácích se sice snažili, měli převahu, ale co to bylo platné, když jediný vsítil z brejku po přestávce Sourada - 0:1. Čtvrtou prohru v řadě jsme si připsali na Letné, přes porážku 0:2 jsme však špatný výkon nepodali. Srovnávat jej s podzimní parádou proti Spartě samozřejmě nelze...

Před posledním kolem, kdy se hrál zápas Bohemka - Liberec, byla situace hodně zamotaná, klokani ještě živili šanci na start v poháru UEFA (museli zvítězit a skončit čtvrtí, Sparta by musela být třetí a následně pak vyhrát Český pohár). Naopak Liberečtí věděli, že musejí uhrát minimálně stejně bodů jako druhá Viktoria Žižkov (hrála na Strahově se Slávií) a budou mistři ligy. Proti klokanům byli rozhodně favoritem, ovšem klokani svým výkonem všechny překvapili. Představili se v podzimním lesku, byli všude o krok dříve a na jaře suverénní Severočeši se nestačili divit. Již v 10. minutě se trefil po Kiselově centru mladý Kolář. Potom nám zatrnulo, když Kulig hloupě fauloval ve vápně Štajnera, toho však při penaltě "Francúz" vychytal. Ve 34. minutě udělal hrubici stoper hostů Holeňák, ideálně našel našeho Šírla a ten sám proti Kinskému nezaváhal - vedli jsme o dva góly. Ještě do poločasu snížil výstavní střelou z přímého kopu Koloušek na 2:1. V té době hráli Žižkovští na Slavii bez branek, což znamenalo, že v té chvíli byla mistrem Viktoria. Liberec proto vrhl všechny své síly do útoku, proti vyrovnání byl však excelentní Čontofalský, který zamkl svou svatyni a změnu stavu již nepřipustil. Naštěstí pro hosty Slavia přeci jen Žižkov zdolala a Liberec tedy mohl i přes porážku v ďolíčku slavit titul. Klokani mu však cestu k němu hodně zkomplikovali. O náš heroický výkon se zasloužila tato sestava, vyslaná trenérem Borovičkou: Čontofalský - Petrouš (Valenta), Janáček, Obermajer, Kulig - Kisel, Melecký, Dvořák, Kolář - Šenkeřík, Šírl.

Poslední důležité utkání této v této sezóně bylo odložené finále Tipsport Cupu, klokani hráli v Karlíně s Jabloncem 1:1 (Šnajdr), na penalty podlehli 3:4.

Bohemians nakonec skončili v této sezóně na 4.místě, které by jim za příznivých okolností zajistilo účast v pohárové Evropě. Sparta však obsadila místo hned za Libercem, odsunula Žižkov na třetí příčku a tím bohužel vyřadila klokany ze hry. Nutno si všimnout propastného rozdílu mezi výkony a výsledky klokanů na podzim a na jaře. Zatímco podzim byl, jak už zde bylo zmíněno, z říše snů, jaro se kvůli nešetrným zásahům do sestavy změnilo v trápení. V podzimních 16-ti kolech nasbírala Bohemka 36 bodů (bilance 11-3-2), na jaře se ve zbylých 14-ti utkáních povedlo získat pouhých 12 bodů (bilance 3-3-8), v jarní tabulce skončili klokani na 14. místě. Podzimní náskok byl ovšem tak výrazný, že i přes mizerné jaro obsadila Bohemka místo na špici. Nebýt obrovských finančních problémů, jimiž byl náš klub zmítán, bylo by klidně možné, že by Bohemka bojovala o titul do posledních kol. Zelenobílí měli ve svém středu několik výrazných individualit, z nichž je třeba vyzdvihnout slovenské reprezentanty Čontofalského, který byl vyhlášen nejlepším cizincem české ligy a Kisela, režiséra hry klokanů, ten ve stejné anketě obsadil třetí místo. Velkou oporou zadních řad byl zkušený stoper Janáček. Ve známkovací soutěži deníku "Sport" se umístil Radek Šírl hned za libereckým duem Koloušek-Štajner, Čontofalský skončil devátý, hned za ním zůstal Kisel. V anketě "Objev roku" se prosadil vysoko Šenkeřík (2.místo), 18-ti letý Kolář obsadil místo jedenácté.