Mánička se poprvé trefila za dospěláky
Martin HudecVlasy mu padaly do očí. Vypadal jak mánička. "Když si nageluju hlavu, mám jí jak balón. Všichni se mi smějou," říkal v neděli <b>Ivo Táborský</b>. Po utkání s Vítkovicemi už se mohl smát. Před půl rokem se vsadil s útočníkem Střihavkou: "Dokud někdo z nás nedá gól, nesmíme se ostříhat," zněla úmluva. Zprvu legrační sázka přešla v trápení. "Už nám bylo do breku. Bylo to šílené," vzpomíná na dobu nedávno minulou Táborský. Před deseti dny si kvůli tomu koupil i nové kopačky. Odehrál v nich zápas v Olomouci a proti Vítkovicím je pokřtil svým prvním gólem v kategorii dospělých. Osmnáctiletý Ivo Táborský na sebe vzal zodpovědnost při pokutovém kopu za stavu 0:0. To chce pořádnou drzost...
"Na penaltu jsme byli určeni tři. Kromě mě ještě Bednář a Szabó. Já jsem si vzal míč první a Bedna se mě ještě ptal, jestli si věřím. Věřil jsem si moc. Už jsem konečně chtěl dát svůj první gól za Bohemku a vlastně je to i můj první gól mezi dospělými," líčil svoji trefu osmnáctiletý člen mládežnických výběrů České republiky. Momentálně je povoláván do reprezentační devatenáctky. "Už mi to opravdu chybělo. Ten pocit po vstřelení gólu je úžasný. Proto jsem se tak radoval. Bylo to ve mně," zdůvodnil své bláznivé pobíhání po úspěšném zvládnutí penalty.
Pokutový kop nařídil sudí Gruber ve 28.minutě za stavu 0:0. Táborský byl v tu chvíli nejmladší hráč na hřišti. V zeleném dresu byl o šestnáct let starší Janáček, přesto si Táborský vzal míč a jal se zahrávat pokutový kop. Ta drzost je mu vlastní. Už odmalička byl v mládežnických výběrech Slavie hodně suverénní. I na silnici poznáte jeho dravý styl. Žlutý sporťák jen málokdy jede spořádaně v pravém jízdním pruhu. Na svoji mladickou drzost možná trochu doplatil v prvním půlroce svého ročního hostování v Bohemce. Na podzim nenechal na hřišti zdaleka všechno a spoluhráči mu to dali při trénincích náležitě najevo. Traduje se i historka o rvačce, která se strhla mezi Hruškovými svěřenci a hlavní obětí byl prý právě Táborský.
V zimní přípravě se osmnáctiletému útočníkovi dařilo. Třikrát skóroval. Teď se mu podobný kousek povedl i v mistrovském utkání mezi dospělými. Poprvé za "dospěláky" nastoupil už ve svých šestnácti letech. 28.října 2001 si oblékl dres Slavie v utkání s Opavou. "Byl to můj jediný start za A-tým. Pak jsem hrál spíše v béčku nebo za dorost. Ale ani ve třetí lize se mi za rezervu Slavie nepodařilo skórovat. Až teď v Bohemce. To není pro útočníka moc dobrá vizitka," přiznává Táborský.
Proti Vítkovicím nastoupil na levém kraji zálohy a svoji levačkou často zaměstnával obranu hostí. Jeho centry byly hodně nebezpečné. "Konečně jsem hráli hodně po zemi. Teda jenom v první půli. Hrálo se mi dobře. Vždycky, když je za mnou Třasy, je to v pohodě. S ním hrát, to je radost. Neustále na mě mluví, takže vím, kde se mám pohybovat a skvěle se doplňujeme," chválí levého obránce Martina Třasáka. "Ke konci už to byla křeč. Do půle jsme jim měli dát ještě další góly a bylo by hotovo. Tentokrát jsme tolik nekazili přihrávky a díky tomu jsme se v prvním poločase dostávali po rychlých kombinacích do šancí. Byl to náš nejlepší jarní výkon."
Táborský mohl rozhodnout v závěru. V 90.minutě trefil záhadnou střelou tyč. "Byl jsem zády k brance a zkoušel jsem to vrátit na malé vápno. Ale podařilo se mi dát pořádnou ránu do tyče. Bohužel to skákalo okolo brankové čáry, ale gólem to neskončilo," popisoval levý záložník jednu ze svých šancí. Jeho nové kopačky sklidily obdiv spoluhráčů. "Neměl jsem s nimi žádné problémy, žádné puchýře, jak bývá obvyklé. Poprvé jsem je vyzkoušel na tréninku den před utkání v Olomouci, odehrál jsem v nich zápas s HFK a proti Vítkovicím jsem je pokřtil gólem."
V příštím utkání v Mladé Boleslavi Táborského možná nepoznáte. "Sázka se Střihounem skončila, jdu k holiči. Možná si to nechám jen zarovnat," těší se na první zásah holiče po šesti měsících. Po chvíli ještě dodá: "A nebo půjdu do hola. Ať to stojí za to!" Tak uvidíme. Ivo Táborský zatím za Bohemku odehrál šest zápasů. V červnu mu končí roční hostování a měl by se vrátit do Slavie.