Virtuální Ďolíček

V Ďolíčku nastoupil třikrát a dvakrát nedohrál zápas. Přitom hraje na postu, který se během zápasu opouští jen výjimečně. Brankář <b>David Šimon</b> poprvé chytal na Bohemce na konci loňské jarní sezóny, když debutoval za vršovický tým proti Příbrami. Bylo to také jediné utkání, v němž vydržel mezi tyčemi až do poslední minuty. Následovalo totiž pražské derby se Spartou, v němž sice Šimon více než půl hodiny přiváděl k šílenství střelce Sparty, ale po souboji se Zbončákem opustil stadion se zlomenou nohou. Ani v neděli David svůj zápas nedohrál, tentokrát však nastoupil jako host v pardubickém dresu...

V 50. minutě vyběhl z pokutového území, když se z pravé strany na jeho branku řítil Koukal, proti pokusu o přehození vymrštil ruce směrem před obličej a bylo vše jasné. Červená karta byl výsledek, který musel přijít. Diváky velmi překvapila reakce Šimona, jenž okamžitě sprintoval k asistentce hlavního sudího Dagmar Damkové, která ruku třepotajícím se praporkem signalizovala a něco ji velmi vehementně vysvětloval. Při odchodu do kabin ještě mrštil své rukavice do trávy. Jasná ruka, proč se tak rozčiluje, divili se diváci. Vysvětlení nezasvěceným přinesl až trenér hostujícího týmu Ivan Pihávek: "Samozřejmě to ruka byla, to je jednoznačné. Ale David se rozčiloval kvůli tomu, že Damková pustila do šance Koukala, který byl metr a půl v ofsajdu. To byl ten důvod brankářových reakcí."

Bod za remízu uklidnil Šimonovy nervy, takže po utkání odpovídal zcela bez emocí a potvrdil trenérova slova: "O tu ruku vůbec nešlo, tam to bylo jasné. Ale Koukalův ofsajd měla rozhodčí odmávat. Vyběhl jsem potom proti němu a on poslal míč přímo na můj obličej. Vylétly mi před něj reflexivně ruce. Snažil jsem se proto rozhodčímu vysvětlit, že nešlo o žádný úmysl." I jemu okamžitě prolétlo hlavou, že opět nedochytal v Ďolíčku až do konce. "Je to hrozné, asi mi není přáno, ale tentokrát jsem si zahrál o chvilku déle. Příště to snad posunu ještě dál," smál se už uvolněný Šimon.