Jedničkou v brance bude Kolář
Martin Hudec"Kdyby to skončilo gólem, tak bych tě vykop z kabiny," slyšel gólman Štěpán Kolář od spoluhráče Michala Lesáka v kabině ihned po utkání v Jihlavě. Řeč byla o poslední šanci domácích za stavu 1:1. Kolář nedůrazně vyběhl, snažil se vyboxovat míč, nedosáhl na něj, ale Simr z malého vápna naštěstí překopl odkrytou branku. Kolář reklamoval faul, ovšem při otázce, zda to byl opravdu nedovolený zákrok, se jen pousmál. "No, trochu mě strčil. Lesi měl pravdu. Kdyby z toho dali gól, tak se můžu jít zastřelit," říkal pětadvacetiletý gólman, který byl nejlepším hráčem Bohemians v nedělním utkání. "Bude chytat i příště," prohlásil trenér Dušan Uhrin.
Trenér Uhrin má od začátku sezóny zamotanou hlavu i kvůli brankářům. Chybí jistota, kterou loni představoval Václavík, od nového ročníku však Bohemka inkasuje hodně gólů a gólmani jsou pod některými výrazně podepsáni. Navíc Raba se zranil a v Jihlavě nemohl usednout ani na lavičku. "Měl jsem koňara, pak jsem na to ještě jednou spadnul a teď se mi na noze udělala krevní sraženina. Zatím nevím, jak dlouho to budu léčit," popisoval Raba svůj zdravotní stav, když odcházel z jihlavského stadiónu. Za zraněného Rabu tedy zaskočil pětadvacetiletý Štěpán Kolář, který však s druholigovým fotbalem nemá prakticky žádné zkušenosti. Jeho tři starty jsou jen chabou konkurencí více než šedesáti Rabovým zápasům ve druhé nejvyšší soutěži. "Bylo to moje třetí utkání za Bohemku. Premiéru jsem zažil proti Mostu, pak jsem odchytal ještě utkání na Letné s rezervou Sparty," přibližuje Kolář své první kroky v zelenobílém dresu. V Jihlavě mu kryl záda sedmnáctiletý mladík z dorostu Dominik Rodinger, který by mohl v budoucnu vrátit dobré jméno kdysi vyhlášené brankářské škole Bohemians.
Kolář na jaře hostoval v Libuši, do Ďolíčku se vrátil v létě jako brankářská trojka. Pozice Iliziho byla jistá, Raba měl dělat dvojku a Kolář měl zaskočit na lavičce v případě zranění. Doba se změnila, Uhrin sází na Koláře. "Nemyslím si, že jsem jednička. Rabič se určitě vrátí do branky," přistupuje s nadhledem ke své pozici. V Jihlavě zpočátku nepůsobil jistě, dvě střely likvidoval až napodruhé. "Hrálo se Roteirem, což je pro gólmany vždycky těžší. Než jsem si na to zvyknul raději jsem si míč vždy sklepnul. I když je pravda, že ta první rána, to byla strašná bomba." Po zahřívacím začátku přišly jeho hvězdné okamžiky na konci první půle. Samostatné nájezdy Vladyky a Hošťálka vykopl do autu. "Raději vykopávám, přijde mi to jistější. Rukama jsem tyhle pokusy, které šly po zemi, zlikvidovat nemohl."
Pořád se o něm říkalo, že je ještě mladý. "Tvůj čas přijde, musíš počkat," často slýchával od trenérů. Teď je mu pětadvacet a pomalu se dostává do nejlepšího brankářského věku, ale přichází do něho bez zkušeností. "Cítím, že jsem nerozchytaný. Když člověk nehraje tak vysoké soutěže, nemůže si zvyknout hned. V Jihlavě už to bylo lepší než na Spartě, ale ještě mi chybí odhad na míč a podobné věci, které přicházejí s odehranými zápasy," přiznává Kolář. Nepatří do tradiční líhně gólmanů, kteří vyrůstají ve slavných klubech. Začínal v Braníku a poté pokračoval v sousední Spartě Krč. Fotbalovou turistiku začal pěstovat ve svých dvaceti, až zakotvil v Bohemians, odkud pravidelně vyrážel na krátká hostování. Nikdy nebyl typickou dvojkou jako svého času Radek Cimbál. Raději šel chytat nižší soutěž, až nyní se dočkal první velké zkušenosti. "Jsem moc rád. Hrát před takovými fanoušky, to bylo vždy mé přání. Celá kabina jim děkuje za to, jak nás podporovali nejen v Jihlavě. Je vidět, že chápou, v jaké jsme situaci," dodal Kolář.