Virtuální Ďolíček

"Míša Petrouš, Míša Petrouš!" Tímto pokřikem fanoušci Bohemians znovu vítali svého bývalého kapitána, který se s páskou tentokrát objevil v červenomodrém dresu Plzně. Za tři týdny bude Michalu Petroušovi pětatřicet, přesto patří k oporám druholigového favorita na postup. Teď se znovu po roce vrátil do Vršovic. "Vždycky je to pro mě svátek, hrát tady v Ďolíčku. Kvůli lidem i kvůli prostředí. Strávil jsem tady většinu života," vyznává se Petrouš.

"Fanoušci jsou tady pořád skvělí. Dokáží i v menším počtu vytvořit výbornou kulisu a dneska jim může Bohemka děkovat za bod. Svým povzbuzováním dotáhli svůj tým k vyrovnání. Hráči začali bojovat, čímž nás zatlačili a pak jsme inkasovali," řekl Petrouš. "Říkal jsem klukům, že to bude hodně vyhecovaný. Museli jsme se Bohemce vyrovnat v bojovnosti a to se nám v závěru nepodařilo. Jsme zklamaný, chtěli jsme vyhrát," vracel se pravý obránce k utkání.

Petroušova budoucnost je o něco jasnější než ta zelenobílá. "Podepsal jsem v Plzni nový kontrakt do konce této sezóny. Cítím se skvěle, ještě nechci končit. Už ale myslím na zadní vrátka. Za dva roky se přihlásím na studium trenérské profilicence, teď občas vypomáhám u "B" týmu Plzně," připomněl Petrouš své trenérské ambice, které začal rozvíjet už během svého působení v Bohemians, když trénoval přípravku. "Teď už to bohužel nestíhám. Dříve jsem se to snažil spojit s angažmá v Plzni, jezdil jsem hodně kilometrů a možná i kvůli tomu jsem si pak přetrhl křížové vazy," vzpomněl na své vážné zranění. "Na mladé kluky v Bohemce ale stále myslím. Zrovna dneska před zápasem jsem dopoledne navštívil zápas mladších žáků Bohemky na Meteoru. Potom jsem se přesunul rovnou do Ďolíčku," potvrdil své zelenobílé srdce. Třeba ho jednou přivítáme i na lavičce Bohemians. "Když se tady bude hrát fotbal, tak jsem půjdu moc rád. Přeci jen, Bohemka je můj klub."