Nacházíte se na archivních stránkách Virtuálního Ďolíčku, klubový web naleznete na https://www.bohemians.cz.

Tak to byl happy end

<em>Žáci D, ročník 1997, divize mladších žáků.<br /></em> „Tak to byl zápas,“ schodli se snad úplně všichni přihlížející utkání domácího Dynama s mladšími B-žáky Bohemians 1905. Takovýto konec by snad nevymysleli ani za velkou louží v Hollywoodu. Obrovský tlak vyvrcholil až ve druhé minutě nastavení vítězným gólem Petra Pejšy. Ja se říká – happy ending.

Tak to byl happy end

V přípravě jsme Dynamo porazili 3:0. A někdo by řekl, že snad i s přehledem. Jenže mužstvo Budějovic měl trenér Miroslav Petr teprve měsíc. A teď v neděli jsme se dost zapotili, abychom vůbec vyhráli. Od začátku jsme měli více ze hry, kombinovali jsme na jeden dotek, jenže koncovka nám skřípala. Jak se říká, chybělo nám štěstíčko. Vždy v té finální fázi se nám nepovedla přihrávka a balón jsme ztratili. Soupeř se dostával jen stěží přes naší polovinu a když už se mu to povedlo, zastavila ho obranná čtveřice. Brankář Šrámek neměl za první poločas žádnou práci a mohl být jen rád, že svítí sluníčko. Za to na druhé straně brankář Rotbauer měl plné ruce práce. I když v první půli mezi tři tyče na něj letěla jen jedna střela, musel být stále připraven. Centry do vápna létaly bez přestávek a nebezpečné rány se vždy mihly jen těsně vedle brankářské konstrukce. Jediné co si za poločas soupeř dovolil, byla hra s častými fauly.

Do druhé půle jsme šli beze změn. Prvních pět minut jsme se hledali a soupeř si začal více dovolovat. Ze hry šel Begić, který zápas odehrál více než dobře a soupeře přehrával hlavně svoji technikou. Nahradil ho na pravé záloze navrátilec Trčka, který do hry přinesl oživení. Za chvíli se do hry podíval i Puczok. Dolů šel Kocourek, od kterého jsme si v první půli slibovali trochu více, avšak ve druhém poločase to byl ten Dominik, kterého známe. Aktivně napadal rozehrávku soupeře, která často chybovala a tak jsme se zadarmo dostávali k balónům. Ve druhé půli jsme Dynamo přehrávali snad ještě více než v poločase prvním. K ničemu se nedostávali a už nám vycházeli kombinace. Hlavně levá strana byla v tomto směru hodně aktivní. Počet centrů do vápna se stále stupňoval, jenže ke gólu to nevedlo. Dostávali jsme se i k šancím z rohových kopů. Jenže střely letěly vždy jen těsně vedle tyčky. A v době, když už byl tlak nesnesitelný, začala se projevovat síla rozhodčího. Obrácené auty, vymyšlené fauly.... V tomto prostředí se hraje určitě špatně. Klukům docházelo, co se na hřišti děje. Průměrně máme kolem šesti faulů na celý zápas. V neděli to bylo osm faulů za poločas. Kluci cítili křivdu. Jenže nebyla by to ta pravá Bohemka, která by se nemohla opřít o své vynikající fanoušky. To kluky nažhavilo a jezdili po trávníku jak nikdy. Centry po brankové čáře proletěly kolem našich hráčů vždy o ten pověstný kousíček. Balón jsme za záda gólmana tlačili vždy očima, jenže ne a ne se tam dokutálet. Další střídání – na posledních deset minut se do hry podívá Pejša, který nahrazuje uprostřed zálohy Tomiče. Malý Péťa do hry přinesl opět oživení. Soupeřovi dělal velké problémy. Zastavit se dal pouze za cenu faulu. A to soupeř využíval, jenže rozhodčí tyto přestupky vůči pravidlům asi neviděl. Zato viděl nádherný skluz Braka, kterým zastavil útok soupeře. Vzal balón a chtěl ho opět poslat dopředu. Jenže k překvapení všech ho zastavila píšťalka rozhodčího. Tento čistý skluz ocenil dokonce žlutou kartou. Kartou stejné barvy jako byl oceněn faul soupeře minulý týden ze zadu na paty. A po odpískání následovala standardní situace z nebezpečné vzdálenosti. A ještě nebezpečnější střela, naštěstí ji do náruče uklidil Šrámek. Jeho první a poslední zákrok utkání. To už se rychle blížil konec zápasu. Ještě se do hry dostal Vltavský. Na levou stranu obrany za Honza Szabů. Ten odehrál solidní zápas. Soupeři nic nedovolil a v případě potřeby ho vždy čistě odzbrojil. Začali jsme hrát riskantněji a vzadu pouze na tři obránce. Tlak byl větší a větší. Publikum bylo ve varu a hnalo své fotbalisty dopředu. Až to přišlo. Druhá minuta nastavení. Akci po levé straně vede kapitán Blecha, přechází přes dva hráče a centruje od brankové čáry do malého vápna. Tam naprázdno prolétnou Čapek s Puczokem, který se ještě snaží zasadit smrtící úder nůžkami. Avšak míjí. Jenže kde se vzal, tu se vzal - Pejša. Přilétává do vápna jak neřízená střela a pravačkou prostřeluje vše, co mu překáží v cestě. Neuvěřitelná euforie, která vypukla na stadionu, se jen tak nevidí. Ultras fanoušci oslavují. Rozhodčí píská a ukončuje zápas. Domů si vezeme tři body a vykřičené hlasivky. Vystřižené jak z amerického dojáku 20. století. Spravedlnost existuje. Přepište dějiny. Jsme olympijští.... ale to už je vlastně jiný příběh.

Statistiky:

Bohemians 1905: I. poločas = 1 střela na branku a 4 mimo, 4 fauly a 2 ofsajdy; II. poločas = 3 střely na branku a 5 mimo, 8 faulů, 1 ofsajd, 2 rohové kopy a 1 žlutá karta

České Budějovice: I. poločas = 8 faulů; II. poločas = 1 střela na branku a 2 fauly

Sestava:

Šrámek – Fomin, Brak, Skuček, Szabo (60‘ Vltavský) – Begić (35‘ Trčka), Mboussa, Čapek, Tomič (50‘ Pejša), Blecha – Kocourek (42‘ Puczok)

Góly:

I. poločas
II. poločas 30+2‘ Pejša