Nacházíte se na archivních stránkách Virtuálního Ďolíčku, klubový web naleznete na https://www.bohemians.cz.

Deníček hráčů: den první, Martin Kotyza

Všichni si určitě pamatují dobu, kdy psali domů dlouhé dopisy ze škol v přírodě a z dětských táborů. Teď se ta doba vrátila. Alespoň pro hráče Bohemky. Každý den jejich pobytu na soustředěních si budete moci přečíst dopis jednoho z nich. Každý den jeden hráč napíše příspěvěk do klubového deníčku. Honza Morávek při své stáži v Schalke nasadil laťku hodně vysoko, teď je řada na dalších a jako první se ze soustředění v Břízkách u Jablonce ozval záložník Martin Kotyza, který je právě v Jablonci doma. Bohemka absolvuje v zimě celkem tři soustředění, takže prostor dostanou všichni hráči a díky tomu nahlédnete pod pokličku přípravy Bohemky. Martin Kotyza vám přiblíží úvodní den kondičního soustředění, které začalo hned po triumfu v O2 Aréně:

Deníček hráčů: den první, Martin Kotyza

Den první – Martin Kotyza

Pro mě je soustředění v jabloneckých Břízkách návratem domů, bydlím totiž za kopcem u přehrady. Od malička sem chodím běhat, takže zdejší tratě dobře znám. Trenér mi proto svěřil vedení skupiny při ranním výběhu. Dali jsme si dvě kolečka okolo přehrady. Dneska to bylo trochu lehčí, protože jsme měli za sebou náročný víkend. Ale žádné oslavy se nekonaly. Nemyslete… Je pravda, že nám trenér v neděli večer povolil jedno pivo, ale nikdo si ho samozřejmě nedal:-) Rozebírali jsme nad kávou jednotlivé herní situace a Radkovo tvoření hry…

Ačkoliv jsem zdejší a na hotel chodíme hrát tenis nebo squash, tak tady spím poprvé. Je to tady pecka. Máme dobré zázemí, skvělou regeneraci, je tady i bazén a sauna. A hlavně jsou tady kopce, ty znám až moc dobře a tuším, co nás čeká. Po ranním výběhu jsme měli oběd a odpoledne se šlo na běžky, což je moje silná disciplína. My jsme běžkařská rodina, takže s tím nemám žádný problém. Dneska to byla spíše taková seznamovací exkurze a já jsem se ujal role průvodce. Po lyžích jsme měli individuální posilovnu, večeři a regeneraci.

Na pokoji spím s Pepou Jindřiškem, který bydlí za druhým kopcem než já. Známe se od dětství, hráli jsme spolu v dorostu. Běžky mu taky jdou, dneska byl nejrychlejší. Ujal jsem se Pepy, který je v týmu nový a držím nad ním ochrannou ruku. Občas máme myšlenky, že bychom si odskočili domů, osobně si potřebuju zařídit sociální pojištění a už na to moc času nemám. Potřeboval bych opušťák. Ale zítra se aspoň uvidím s mámou, přinese nám na hotel buchty. To bude zase pozdvižení…

Martin Kotyza