Virtuální Ďolíček

Hlavní hvězdou zápasu se Slováckem byl vyhlášený Milan Škoda, velkou zásluhu na tom měl určitě jeho krásný gól. Kdyby se vyhlašoval nejlepší defenzivní hráč utkání, musel by cenu získat Honza Morávek. Na nezvyklém postu defenzivního záložníka neprohrál snad jediný osobní souboj a předvedl několik fantastických obranných zákroků. Sám k tomu dodává: „Jsem rád, že jsem svým bráněním přispěl k vítězství mužstva. Obránce ze mě snad trenér dělat nebude. Na druhou stranu v pátek v Jihlavě se budu klidně zase poctivě věnovat defenzivě. Pokud totiž uspějeme a potvrdíme postup do první ligy, mám od trenéra slíbenou zvláštní prémii. Potřebuji ji jako sůl…“

Proti Slovácku jsi podle slov trenéra odehrál nejlepší zápas na jaře. Jak jsi se na hřišti cítil?
„Ve srovnání s ostatními zápasy jsem měl pocit, že jde můj výkon nahoru. Především ve druhém poločase, kdy jsem měl paradoxně daleko více defenzivních úkolů. Udělal jsem snad patnáct úspěšných obraných skluzů, víc než za celé jaro dohromady. Byl jsem často u balonu a vcelku se mi dařily přihrávky dopředu. Pochopitelně je však  stále co zlepšovat.“

Na hřišti jsi skutečně odvedl neskutečné penzum práce. Co únava po takovém zápase?
„Od takové osmdesáté minuty mě chytaly křeče do lýtek, s dechem to ale bylo naprosto v pořádku. Po zápase přišla klasická únava, která se díky slastnému pocitu z vítězství rychle odplavila.“

Po vystřídání Marka Jungra jsi hrál defenzivního záložníka. Minule proti Fulneku jsi na konci působil zase na pravém kraji zálohy. Jak se s těmito nezvyklými změnami postů vyrovnáváš?
„Jsem rád, že si mohu v záloze vyzkoušet různé úlohy. Jsou to pro mě neocenitelné zkušenosti. Na tom kraji zálohy to nebylo nic moc, tam bych asi dlouhodobě hrát nechtěl. S postem defenzivního záložníka nemám ale žádný problém. Od Lukáše Adama moc dobře vím co tato pozice obnáší. Už před zápasem mě trenér upozorňoval, že může k této změně v průběhu utkání teoreticky dojít. Když pak přišel od něho pokyn, přesně jsem věděl co mám dělat. Nakonec jsem byl mile překvapený, jak mi ta defenziva šla, ale obránce se ze mě doufám nestane.“

 Teď nás čeká Jihlava, které jsi na podzim v Ďolíčku vstřelil dva góly. Jak na tento zápas vzpomínáš?
„Určitě v dobrém. Pomatuji si hlavně na ty oslavy historického titulu, to byl velký zážitek. Teď v Jihlavě nás čeká ale úplně jiný zápas. Bude proti nám stát výborný soupeř, který je doma velmi silný a musí vyhrát. Naším cílem bude potvrzení postupu do první ligy. Rozhodně nechceme hrát na remízu, to by bylo ošidné. Jedeme tam především hrát pěkný fotbal, žádnou nakopávanou, chceme potěšit fanoušky a vyhrát. Já pro to udělám opravdu maximum. Mám od trenéra totiž zvláštní motivaci. Již minulý týden mi slíbil, že pokud porazíme Slovácko a minimálně remizujeme v Jihlavě, dá mi celý příští týden volno na přípravu na maturitu. Čeká mě totiž svaťák.“

Maturita je pro tebe určitě stejně důležitá jak postup Bohemky do první ligy. Jak daleko jsi s přípravou?
„Ten týden volna potřebuji jako sůl. Musím si to hlavně všechno srovnat v hlavě. Největší vítr mám z matiky. Původně jsem si ji sám vybral, teď, když vím jaké tam budou příklady, tak toho docela lituji. Snad budu mít štěstí při losu a vytáhnu si třeba kvadratické rovnice. Ty jsou v pohodě.“