Hradec Králové na popáté
Jan SchlindenbuchDobře známý soupeř. Tak by se dalo nejlépe charakterizovat mužstvo Hradce Králové. Za poslední rok jsme se s ním setkali již čtyřikrát. V letní přípravě v Nymburce jsme prohráli dvakrát 3:2, v září ve druhém kole poháru ČMFS v Ďolíčku dokonce 3:1. Odveta za tyto nepovedené výsledky přišla v listopadu na stadionu pod lízátky, kde jsme po výborném výkonu brali tři body za vítězství 2:1. Teď v neděli už zdánlivě vůbec o nic nepůjde. My máme postup do nejvyšší soutěže jistý a Hradec na desátém místě tabulky má zhruba stejně daleko k postupu jako k sestupu. Hráči obou mužstev se však budou určitě chtít předvést svým trenérům i fanouškům v co nejlepším světle. Boj o pozici v týmu pro nadcházející sezonu totiž právě začíná…
Hradecký klub byl založen roku 1905 a do 50. let působil v krajských soutěžích. V roce 1955 vyhrál lepším skóre právě před naší Bohemkou druhou ligu a postoupil do první. Debut nemohl být úspěšnější ani senzačnější – 14 000 nadšených hradeckých fanoušků vidělo zaslouženou výhru nad obhájcem titulu Slovanem Bratislava 3:0! Z podceňovaných „votroků“ byla rázem štika ligy. Nakonec obsadili 7. místo. V následujícím ročníku však mužstvo potkal častý úděl nováčků – počáteční úspěchy vystřídal útlum a sestup.
Návrat přišel hned po roce a byl triumfální. Soutěž zahájili „votroci“ sice porážkou od Slavie, ale nakonec z toho byl mistrovský titul, jediný v historii klubu. Až do hradeckého prvenství se přitom ligový primát slavil vždy jen v Praze, nebo Bratislavě. V PMEZ v následujícím roce dokázali vyřadit Panathinaikos Athény a vypadli až s Barcelonou, které venku podlehli 0:4, ale v odvetě před 45 000 diváky na Strahově dosáhli remízy 1:1. Po skvělém vzepětí černobílí znovu upadli do průměru a až do současnosti pravidelně pendlují na trati chvost první ligy – špička druhé ligy. Jediným novodobým úspěchem hradeckého klubu je vítězství v poháru ČMFS v roce 1995.
Současná desátá příčka tabulky jistě neodpovídá očekáváním, se kterými mužstvo z východních Čech vstupovalo do letošní sezony. Po podzimu přitom nebyla jeho výchozí pozice zas tak špatná, katastrofální start do jarní části, kdy nedali hradečtí čtyři zápasy gól a vytěžili z nich jen dva body za bezbrankové remízy, stál místo trenéra Machalu a jeho asistenta Šmardu. Žádné velké zlepšení nenastalo ani po příchodu nového trenéra Kotala a nového sportovního ředitele Luboše Kubíka. Oba dva jsou jistě rádi, že se jejich tým nemusí ve zbývajících zápasech alespoň strachovat o záchranu.
Podzimní zápas na půdě soupeře jsme, jak již bylo řečeno, vyhráli 2:1. O naše branky se postaral Milan Škoda a Honza Morávek. První z nich skóroval mazácky na začátku zápasu po krásné a rychlé akci Rótha a Moravce. Hradec odpověděl vzápětí ještě v první desetiminutovce, ale my jsme díky kvalitnímu výkonu ve druhém poločase nakonec přeci jen získali tři body. Dvacet minut před koncem dorazil do brány střílený centr Milana Škody již zmiňovaný Honza Morávek, který tak oslavil své devatenácté narozeniny.