Virtuální Ďolíček

Na ten zápas si určitě každý hned vzpomene. Prvního srpna jsme v Ústí nad Labem úspěšně zahájili naše tažení druhou ligou a poprvé od znovuzrození Bohemky jsme v úvodním zápase naplno bodovali. Sobotní odvetu v Ďolíčku a zároveň loučení s druhou ligou budeme chtít zvládnout minimálně stejně úspěšně. Půjde především o to udržet velmi cennou domácí neporazitelnost, předvedenou hrou odměnit diváky za jejich neúnavné celoroční povzbuzování a nabrat sebevědomí do letní prvoligové přípravy.

Fotbalový klub FK Ústí nad Labem byl založen již v roce 1927. Žádných výraznějších úspěchů se za dobu své existence nedočkal. V letošním roce zahajuje již svoji pátou druholigovou sezonu. Nejblíže postupu mezi elitu byl klub v sezoně 2005/2006, kdy obsadil za tehdy postupujícím Kladnem a Českými Budějovicemi vynikající třetí příčku a nechal za sebou mimo jiné i Viktorku Žižkov. Pověstný Damoklův meč se nad mužstvem ze severu Čech houpal naopak loni na jaře. Ústí sice nakonec skončilo na 12. příčce, ale jen s minimálním náskokem na sestupující Hlučín.

Letos neměli v severočeské metropoli se záchranou žádné potíže, v jednu chvíli atakovalo mužstvo trenéra Habance dokonce postupové příčky. Velmi lichotivá je i současná pátá příčka, ze které se mohou Severočeši při plném bodovém zisku v sobotním zápase dokonce při zaváhání soupeřů vyšplhat až na bronzový stupínek. Zmiňovaný trenér Svatopluk Habanec však zůstává nohama pevně na zemi: „Na Bohemce to budeme mít hodně těžké, ale to prostředí nás může i vyhecovat. Kdybychom udělali ještě bod, bylo by to slušné.“

V posledním zápase nastříleli hráči Ústí nad Labem čtyři branky do sítě posledního Fulneku, svého trenéra přesto nijak výrazně nepotěšili. „Měli jsem dát daleko víc gólů, 4 góly je málo, tím pádem se mi nelíbil zápas, protože to nemělo druholigovou úroveň,“ hodnotil utkání Habanec, který v utkání hráčům často činil přímo na hřišti. „No jo, ale když můžu dát soupeři deset gólů a upravuju si kopačky, chrániče, aby to všechno hezky vypadalo, tak to mě vždycky dokáže nas...“

Na závěr si připomeňme podzimní zápas v Ústí nad Labem. O osudu utkání rozhodla 14. minuta, po rohovém kopu propadl míč k Ivanu Haškovi, jeho tvrdou hlavičku si do sítě srazil domácí Martykán. Již před tím jsme mohli vést po akcích Morávka a Ivana Haška, ale dvakrát se vyznamenal domácí gólman. Do šancí jsme se dostávali i ve druhém dějství, především hlavičky Bartka a Slezáka volaly po další brance. O hubené vítězství jsme se tak nakonec museli strachovat až do poslední minuty.