Virtuální Ďolíček

Jako noc a den. Tak se liší výsledky Sigmy Olomouc v Evropské lize a domácí soutěži.

Zatímco doma náš nadcházející soupeř od vítězství se Střížkovem výsledkově pokulhává, v Evropské lize naopak po úvodní rozpačité remíze s islandským Framem střílí branky jako na běžícím pásu a přesvědčivě vítězí. Po herní stránce se týmu trenéra Psotky každopádně nedá nic moc vytknout ani v zápasech, které pro něj skončí nepříznivým výsledkem. Naposledy na Slovácku si olomoučtí hráči vypracovali několik vyložených šancí, vždy je však vychytal nejlepší hráč zápasu brankář Filipko.Trenér Zdeněk Psotka proto po utkání kontstatoval: „Předvedli jsme hru, kterou jsme se chtěli prezentovat. Vytvářeli jsme si příležitosti po útocích středem hřiště. Bohužel jsme brzy inkasovali gól a udělali velkou hrubku i při druhé inkasované brance.“

Úvod do ligové sezony Hanákům každopádně vyšel. K vítězství nad Střížkovem na liduprázdném Strahově jim výrazně pomohl soupeřův brankář Beláň. V úvodu zápasu totiž propustil střelu Rossiho z 30 metrů mezi nohami. Gólovou pojistku pak přidal záložník Janotka. Ve druhém kole hostili olomoučtí Baník Ostrava. Navzdory trvalé převaze a dlouho trvající početní výhodě se více než 8000 diváků branky nedočkalo. Počet střel na branku byl přitom 10:1 ve prospěch Sigmy. Spálených příležitostí litoval i trenér Psotka: „Nemůžeme být s bodem spokojeni, protože jsme měli spoustu šancí během prvního poločasu a vlastně celé doby, kdy jsme hráli proti deseti. Byly tam střely z dálky, břevno Ordoše, dokázali jsme si vytvářet standardní situace, které jsme měli vyřešit gólem.“. O posledním zápase už byla řeč, na hřišti Slovácka prohráli v neděli Hanáci 2:0.

Tři dny předtím přitom dokázali doma rozstřílet skotský Aberdeen 3:0. Tak vysoké vítězství nečekal ani trenér Psotka. Zvláště poté, co v úvodním zápase v Aberdeenu jeho mužstvo vyhrálo ještě daleko větším rozdílem (5:1). Olomouc Skoty dokonale zaskočila a dala jim lekci z ofenzivní jednoduchosti. Po zápase dokonce domácí fanoušci, kteří ještě zůstali na stadionu, vstali a Hanákům za jejich předvedenou hru dlouze tleskali.

Kostru olomouckého týmu tvoří téměř výhradně mladí odchovanci vhodně doplnění o velezkušeného Rudolfa Otepku. Některým z nich je okolo dvaceti let, na svém kontě mají pár startů v nejvyšší soutěži, přesto patří k tahounům a oporám. Pozor si musíme dávat zvláště na záložníky Janotku, Bajera a Hořavu. V útoku pak největší nebezpečí hrozí od exklokana Michala Ordoše a mladíka Petra.

Před dvěma roky jsme s Olomoucí uhráli dvě remízy. Na podzim v Ďolíčku skončil zápas před televizními kamerami bez branek. V prvním poločase jsme měli převahu, ovšem po přestávce už se hrál před šesti tisíci diváky fotbal plný nepřesností a bez vážnějších šancí. V poslední minutě nastaveného času sudí neuznali Olomouci zřejmě regulérní gól. V jarní odvetě kraloval na hřišti v prvním dějství soupeř. Nás držel svým výkonem nad vodou Radek Sňozík, který nakonec kapituloval v poslední minutě prvního poločasu, když nestihl zareagovat na pohotovou střelu Hubníka. Jako vyměnění působili naši hráči ve druhém poločase, po několika neproměněných gólovkách se ke šťastné dorážce dostal v 78. minutě Michal Ordoš, dnes hráč soupeře, a vyrovnal na konečných 1:1.