Virtuální Ďolíček

V neděli od 17 hodin v Ďolíčku zápas 11. kola Gambrinus ligy.  

Nečekaně skvělý začátek a neméně překvapivé následné trápení. Tak nějak by se dalo charakterizovat dosavadní účinkování 1. FC Slovácka v Gambrinus lize. Zatímco v úvodních pěti kolech získalo mužstva kolem kanonýra Petra Švancary slušných šest bodů a diváky bavilo pohledným ofenzivním fotbalem, v dalších pěti zápasech bez svého potrestaného lídra ani jednou neskórovalo a na své konto si připsalo jediný bod za remízu na hřišti posledních Českých Budějovic. Populární „Mercedes“ se však po šestizápasovém trestu do mužstva vrací, což by pro nás mělo být dvojnásobným varováním. Před dvěma roky nám totiž ještě v dresu Viktorky vstřelil v každém zápase jeden gól a celý zápas vždy notně zaměstnával naší obranu. 

1. FC Slovácko je stejně jako my nováčkem letošní ligové sezony. Nejvyšší soutěž si však nezajistilo tradiční sportovní cestou, ale odkoupením prvoligové licence od postupující Čáslavi. Loni ve druhé lize mělo sice mužstvo z Uherského Hradiště jen ty nejvyšší ambice, ale nakonec mělo daleko blíž k sestupovým příčkám než k těm zaručujícím vstupenku do vybrané společnosti. Na druhou stranu je potřeba připomenout nečekané tažení Slovácka pohárem, které zastavili až v samotném finále Teplice, když si předtím na týmu trenéra Mazury vylámala zuby i mistrovská Slavia. Letos se každopádně nic podobného opakovat nebude, z poháru se náš nedělní soupeř pakoval už ve třetím kole po porážce od divizní Třebíče. 

Úvod soutěže se herně i výsledkově Slovácku každopádně povedl. V prvních dvou kolech hrálo mužstvo pohledný ofenzivní fotbal. Zvláště televizní zápas v Jablonci určitě patřil k tomu nejlepšímu, co dosavadní průběh soutěže nabídl. Prvního plného bodového zisku se Mazurovi svěřenci dočkali doma proti Olomouci a následně ho potvrdili i v dalším domácím zápase se Střížkovem. Tyto tři body však měly hodně hořkou dohru. Po protestech střížkovského mužstva byl na disciplinární komisi pozván Petr Švancara a tam mu byl udělen šestizápasový distanc za faul loktem. Příslušný faul nebyl zachycen žádným televizním záznamem. Od té doby se Slovácko potácí ve výsledkové a herní mizérii. V posledním zápase s Ostravou nepomohlo ani nasazení čerstvé posily Lukáše Zelenky. Ten se do Čech vrátil po letech z Belgie a přestože patřil k nejlepším hráčům na hřišti, střelecké prokletí svých spoluhráčů prolomit nedokázal. 

V době reprezentační pauzy sehrálo Slovácko přípravný zápas se Senicí – pátým mužstvem slovenské nejvyšší soutěže – a vyhrálo 2:0. V sestavě pochopitelně nechyběl Petr Švancara, který zápas i stručně zhodnotil: „Naše hra byla docela sympatická, byla v ní sice spousta chyb, ale taky dobré věci. A jak jsem spokojený se svým výkonem? Tak jako u celého týmu. Byly tam dobré věci i zbytečné ztráty. Hodnocení nechám na druhých, ale snad to nebylo strašné.“

Loni ve druhé lize jsme obě střetnutí se Slováckem vyhráli. Na podzim v Uherském Hradišti skončilo utkání naším zaslouženým vítězstvím 2:0. Soupeře jsme jasně přehráli v úvodních dvaceti minutách a ve většině druhého poločasu. O branky se po přihrávkách Rychlíka postarali útočníci – Ibragimov i Škoda. Na jaře v Ďolíčku viděli diváci těsné, ale zasloužené vítězství 1:0. Po většinu zápasu jsme byli aktivnějším týmem, o vítězství rozhodl v 68. minutě opět Milan Škoda, když po dlouhém nákopu a zaváhání obrany i gólmana lišácky přehodil Filípka.