Virtuální Ďolíček

V sobotu ve 13.30 důležitý zápas na Strahově

Každý si jistě vzpomene na zápas, který se na kladenském stadionu odehrál před dvěma roky. Ten den bylo prostě všechno špatně. Foukal ledový vítr, ve vzduchu poletoval první sníh, Radek Sňozík pustil strašně laciný gól, rozhodčí neodpískal penaltu po faulu na Milana Škodu a Lukáš Adam v jasné šanci pár vteřin před koncem napálil jen tyč. Výsledná porážka 2:1 byla nakonec jedním ze základních stavebních kamenů našeho sestupu. Na konci soutěže jsme na Středočechy totiž ztráceli jediný bod, stačilo neprohrát a s nejvyšší soutěží by se loučili kladenští. V sobotu na Strahově půjde tudíž o hodně. Naším cílem bude určitě vítězství, ale jak jsme se již jednou poučili, důležité bude především neprohrát. Bohemku určitě přijďte podpořit, vstupenky stojí 150 Kč a prodávají se ve fanshopu v Ďolíčku. Zápas začíná v sobotu ve 13.30.

SK Kladno je velmi zvláštní klub. Na rozdíl od řady "rychlokvašek", jako byly Blšany či Drnovice, se může pochlubit velmi bohatou historií. Vždyť největší úspěchy v podobě dvou třetích míst se datují do sezony 1933/34 respektive 1946/47. Ve federální první lize působila tehdejší Poldovka až do roku 1970, na její zápasy chodilo v 60. letech běžně přes 10 000 diváků. Pak však přišel pozvolný pád až na úroveň divize. Návrat na výsluní začal na přelomu nového milénia, kdy Kladno postoupilo do třetí ligy. Po třech letech přišel postup o soutěž výše a po dalších třech letech se na Kladně začalo opět chodit na nejvyšší soutěž. Tedy chodit v uvozovkách, vždyť na stadion o kapacitě 4000 míst dorazí běžně necelá dvoutisícovka diváků. Právě absence fanouškovského zázemí a skladba mužstva převážně z hostujících fotbalistů činí z Kladna tak trochu zvláštní klub.

Prakticky do každé sezony vstupují s jasným cílem – nesestoupit. Již tři roky za sebou se jim to úspěšně daří. Co na tom, že poslední dva roky skončili vždy na čtrnáctém, posledním nesestupovém místě. Velkou zásluhu na tomto úspěchu mají dva bývalí klokani – středopolaři Ondřej Szabo a Tomáš Strnad – kteří patří k základním pilířům sestavy. K nim se každý rok přidá nějaký hostující hráči či nečekaně získaná posila. Před dvěma lety střílel důležité branky hostující sparťan Jeslínek, loni v kladenském dresu zářil navrátilec ze zahraničí – stoper Drsek.

Letos se vedení středočeského klubu žádnou výraznou posilu sehnat nepodařilo. Nikdo z hostujících hráčů zatím nijak nevybočuje z průměru. Navzdory tomu drží kladenští své oblíbené čtrnácté místo. Pomohla jim k němu devítibodová série, která začala v sedmém kole domácím vítězstvím nad Brnem. Následovalo naprosto nečekané vítězství v Olomouci a vcelku očekávaná domácí výhra nad Střížkovem. Vyjma toho dokázali svěřenci trenéra Hřídela již pouze remizovat v Liberci a Českých Budějovicích.

Do sobotního zápasu půjdeme oslabení hned o čtyři hráče, kteří nastoupili v posledním vítězném utkání proti Příbrami. Jednu velkou absenci musí řešit i náš soupeř. V Ostravě, kde Středočeši prohráli 2:0, obdržel čtvrtou žlutou kartu Ondřej Szabo a v sobotu tak bude na hřišti poprvé od startu soutěže chybět.

Jak již bylo řečeno, před dvěma roky na podzim jsme na Kladně prohráli 2:1. První gól vstřelil již v deváté minutě nechytatelnou střelou z přímého kopu kladenský Čáp. O vyrovnání se zasloužil Lukáš Matůš, ale těsně před koncem první půle rozhodl o výsledku již zmiňovaný Jeslínek. Jarní odveta v Ďolíčku skončila remízou 1:1. Přestože jsme měli ve většině zápasu převahu, první branku vstřelili v závěru opět kladenští – po brejkové situaci se prosadil hlavou Kroupa. O naše vyrovnání se zasloužil v 94. minutě střelou z hranice vápna Honza Rezek.